Tohle Češi jedí běžně jako „chléb náš vezdejší“. Doktoři by to ale nepozřeli ani při jaderné apokalypse

Voní to, křupe to, chutná to dětem i seniorům, vypadá to jako normální jídlo, ale experti z toho mají husí kůži. Lékaři v ordinaci by si to dokonce prý nedali ani za trest. Každý z nás si to určitě někdy dal. Někteří z nás to jedí třeba i pravidelně – doma, na dovolené nebo jako „rychlovku“ po práci. Vypadá to nenápadně, jenže právě tohle jídlo by odborníci na výživu ani doktoři podle svých slov nesnědli ani při jaderné apokalypse. 

Řeč je o ultraprůmyslově zpracovaných potravinách – což jsou například mražené smažené výrobky, instantní nudle, předpečené bagety, barevné cereálie, slazené jogurty, trvanlivé párky nebo „šunky“ s obsahem masa hluboko pod 90 %. Patří sem i sladkosti, limonády, dochucovadla a dětské snídaně, které překypují cukrem a barvivy.

Je to rychlé, levné a destruktivní 

Mnoho Čechů si je dává na talíř každý den v domnění, že nejí nic špatného. Podle odborníků ale tyto „potraviny“ tělo spíš ničí, než sytí. Obsahují totiž umělé přísady, transmastné kyseliny, nadbytek sodíku, dusičnanů, cukrů, barviv, a chybí jim vláknina, vitamíny i enzymy. Tělo je rozpoznává jako zátěž, nikoliv jako výživu. 

Jak se dělí tyto potraviny? 

Klasifikace NOVA je jednoduchý způsob, jak rozlišit, jak moc je jídlo upravené – od přirozených surovin až po vysoce průmyslové výrobky plné chemie. Potraviny se podle ní dělí do čtyř skupin.

• První skupinu tvoří zcela přirozené nebo jen lehce upravené suroviny, jako je ovoce, zelenina, maso nebo čerstvé mléko.
• Druhou skupinu představují jednoduché ingredience jako sůl, olej nebo cukr, které se používají při vaření.
• Třetí skupina zahrnuje potraviny, které vznikly spojením těchto dvou předešlých – například sýr, konzervovaná zelenina nebo kvalitní uzeniny.
• A pak je tu čtvrtá skupina – nejproblematičtější a tou jsou právě vysoce zpracované potraviny plné chemických přísad, barviv, sladidel a stabilizátorů. Patří sem hotovky, instantní směsi, barevné cereálie, slazené nápoje nebo typické polotovary, které často už jen vzdáleně připomínají skutečné jídlo. Polotovar opravdu není totéž co čerstvá potravina – často jde o výrobek, který už prošel složitou technickou výrobou a má jen napodobovat původní jídlo. 

Co na to lékaři?  

„Tohle bych si nikdy nedal. Ani kdyby nebylo nic jiného. Raději budu pít vodu a jíst suchý chleba než si dát tuhle umělou nálož,“ říká jeden z nutričních specialistů. Podobně hovoří i vědecké studie – podle jedné prestižní univerzity pravidelná konzumace ultrapracovaných potravin zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva téměř o třetinu. Další výzkumy potvrzují souvislost se srdečními onemocněními, cukrovkou 2. typu i depresí. Většina Čechů jí potraviny, které tělo nepoznává jako potravu a tělo na to nakonec často odpovídá nemocí. 

Co se v těle děje? 

Když své tělo den za dnem živíme takovýmto jídlem, střevní mikrobiom slábne, játra se přetěžují, cévy ztrácejí pružnost. Tělo si pak žádá další dávku energie – a tak sáhneme znovu po rychlém cukru, instantní omáčce nebo slazeném jogurtu. Vzniká závislost na „ultrafastu“ – tedy na potravinách plných cukru, tuků a umělých látek, které stimulují mozek podobně jako návykové látky a nutí nás jíst stále víc. Zvlášť problematické je to u dětí, které si na sladké, slané a křupavé výrobky rychle zvykají. Odborníci upozorňují, že české děti dnes patří k nejohroženějším v Evropě, pokud jde o nadváhu a obezitu. 

Co jíst místo toho? 

Omezení polotovarů může mít překvapivě rychlý účinek – už během pár dní se často zlepší trávení, ustoupí nadýmání a začnete se cítit lehčeji. Zpravidla dochází také k ústupu chutí na sladké a zlepšení spánku i energie. Místo instantních polévek si uvařte vývar, místo ochucených cereálií dejte přednost pohankové kaši s ovocem. Nehledejte dokonalost, ale zdravý kompromis. Hravá výzva na závěr: Zkuste jeden den v týdnu nejíst nic, co neexistovalo před 100 lety, tělo vám poděkuje.