Tohle jméno se do Česka dostalo už ve 12. století. Dnes boří rekordy a nosí ho stále 300 tisíc Čechů

Toto jméno slyšíte každý den v obchodě, na zastávce nebo v práci. Patří k těm jménům, která očividně nikdy nevyjdou z módy. Zatímco Kevin přišel a zase rychle zmizel a Denisa prožila své nejslavnější časy v devadesátkách, tohle jméno si drží stabilní pozici už přes osm století. Nosil ho nespočet světců, králů i obyčejných chlapců z vesnice a stále po něm novopečení rodiče rádi sáhnou. 

Kolem roku 1200 se v českých zemích prosadilo křesťanství a s ním přišla i nová jména. Místo starých slovanských začali lidé používat biblická. Mezi novými jmény rychle vyniklo jedno hebrejské, které v původní podobě יוֹחָנָן (Jo-chanan) znamená „Hospodin je milostivý“.

Předtím si lidé vymýšleli jména podle vlastního uvážení. Když chtěli mít doma silné dítě, dali mu jméno po medvědovi. Jakmile toužili spíše po krásném miminku, pojmenovali ho podle květu. Ale od poloviny 16. století byla povolená pouze jména z oficiálního seznamu světců. Toto hebrejské jméno tak mělo štěstí. 

Druhé nejoblíbenější české jméno

Téměř 294 tisíc mužů v Česku nosí tohle jméno. Drží se tak na druhé pozici mezi nejoblíbenějšími a jeho popularita nijak neklesá. Prakticky to znamená jednoho nositele na každých šestatřicet obyvatel. Od středověku patří mezi oblíbené volby českých rodičů a žádná historická změna to nedokázala ovlivnit.

Republika střídala monarchii, přišel komunismus a pak revoluce, ale tohle jméno se stále drželo své pozice. Ještě v roce 2008 skončilo na druhé pozici mezi volenými jmény novorozenců. Pro jméno s takovou historií je to skutečný úspěch.

Hvězdy českých dějin

Tohle jméno se objevuje ve všech důležitých kapitolách českých dějin. Jan Hus svou obětí na hranici otřásl základy středověké společnosti. Později Jan Neruda zachytil ve svých povídkách život obyčejných lidí z Prahy a nechybí v češtinářských okruzích na školách. Ve dvacátém století Jan Werich rozesmával publikum svými výstupy a Jan Masaryk reprezentoval Československo na mezinárodní scéně.

Významným nositelem byl například také Jan Lucemburský. Zdroj: Shutterstock

Nekonečné variace jednoho jména

Jméno Jan má více než dvě stě domáckých podob. Z úst příbuzných či kamarádů tak často uslyšíte podoby jako Honza, Jeník, Jenda. Nezvyklý není ani Jéňa, Jano, Janeček, Janík a desítky dalších. Z těchto domáckých variant navíc vznikla spousta současných příjmení. Jednat by se mělo například o Haška, Hanzlíka nebo Honejska. 

Česká kinematografie si na tomto jménu opravdu pochutnala

Česká televize v roce 2015 představila trojdílný film o Janu Husovi, který režíroval Jiří Svoboda. Matěj Hádek, který mistra ztvárnil, se připravoval opravdu poctivě. Měl dokonce na telefonu číslo na biskupa a konzultoval s ním, jak má který výjev zahrát. Studoval odbornou literaturu, četl kroniky a snažil se tak co nejvíce vcítit do středověké mysli.

Štáb natáčel výhradně v gotických prostorách, žádné ateliéry nepřipadaly v úvahu. Vzniklo přes tři tisíce rekvizit. Nejhorší prý byla scéna upalování v Kutné Hoře, která trvala přes dvanáct hodin a hranici museli postavit a spálit celkem třikrát. 

Americký herec v husitské zbroji

O sedm let později přišel na řadu druhý slavný Jan. Petr Jákl natočil Jana Žižku s americkým hercem Benem Fosterem v hlavní roli. Scenárista Marek Dobeš přitom na prvním návrhu pracoval už od roku 2006. Filmová romantická linka tak měla historický podklad, i když jinak byla hodně volná. Co se týká lokalit, natáčelo se na hradech Orlík, Křivoklát, Zvíkov.

Všechno naznačuje, že popularitu si jménu Jan udrží i v budoucnu. Že si stále bude schopný vydobýt své čestné místo mezi novými jmennými přírůstky, jako je Stella, Lola nebo Theodor.