Toto byla nejhorší ježibaba československého filmu. Kam vstoupila, nastalo peklo. Děti se jí bály, největší hrůzu z ní měli herci a režisér
Pohádka o létajícím ševci a princezně získala ceny v Chicagu i Bruselu a křídla využita ve filmu byla vyrobena podle návrhu Leonarda da Vinciho. Tři měsíce natáčení na českých hradech vypadalo jako sen. Ve skutečnosti to bylo kolikrát kvůli jedné herečce peklo. Rozsekla kolegyni ret, zabila potkana a terorizovala celý štáb. A když se vzpouzela vylézt do věže, museli do jejího kostýmu obléknout kameramana.
Rok 1987 přinesl do československých kin pohádku, která splňovala snad vše, co by měl kvalitní snímek mít. Nechyběly propracované kulisy, romantický příběh podle Jana Drdy, mladé herecké tváře ani technický zázrak. Tím byla křídla zkonstruovaná podle návrhů renesančního génia.

Pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci získala první místo na festivalu v Chicagu a rok nato triumfovala i v Bruselu. Režisér Zdeněk Troška roli Jasněnky svěřil začínající Michaele Kuklové a ševce Jíru obsadil Janem Potměšilem. A roli zlé čarodějnice dostala zkušená herečka, která měla za sebou desítky úspěšných filmů.
Čarodějnice, která terorizovala i štáb
Helena Růžičková přišla na plac s jasnou představou, bude jako vždy hvězdou a všichni se jí budou klanět. Nejhůře na tom byla mladá Michaela Kuklová. Ve scénách, kde měla čarodějnice napadat princeznu, Růžičková občas zapomínala na hranice mezi fikcí a realitou. Například u mlácení střevícem se tak odvázala, že Kuklová skončila s modřinami v obličeji a rozseklým rtem.
Tragicky dopadlo i zvířecí obsazení. Potkani, kteří měli ve filmu představovat čarodějnickou havěť, se stali obětmi nehod. Ve scéně na schodech spadla Kuklová tak nešťastně, že zalehla jednoho z hlodavců. Ještě bizarnější situace nastala, když se potkan dostal Růžičkové do výstřihu kostýmu. Herečka se rozhodla, že nezkazí záběr, sedla si a hlodavce víckrát nikdo neviděl.
Hrdinský kameraman v kostýmu
Vrchol problémů nastal na hradě Frýdštejn. Scénář počítal s dramatickou scénou čarodějnice ve vysoké věži hradu. Růžičková odmítla vylézt patnáct metrů nahoru. Zdeněk Troška měl na výběr, buď přepíše scénář, nebo najde jiné řešení. Rozhodl se pro druhou možnost. Kameraman Jaroslav Brabec si musel obléknout čarodějnický kostým a scénu odehrát sám.
Dvě hodiny v maskérně denně
Líčení a maskování se pro Růžičkovou i Yvettu Blanarovičovou, která hrála její dceru Černavu, stalo každodenním utrpením. Každý natáčecí den podle ČSFD strávily v maskérně celé dvě hodiny a večer po odlíčení měly obličeje tak oteklé, že se jich mohly sotva dotknout. Herečka si na maskování často stěžovala. Tvrdila, že je to nejhorší část celé práce.
Problémy s chováním Růžičkové nebyly jen záležitostí této pohádky. I v jiných filmech dokázala uštědřit facku kolegyni, když se jí něco nelíbilo. „To byla taková rána, až se mi hlava otočila,“ vzpomínala později jedna z postižených hereček. Růžičková měla obecně problémy s tolerancí vůči méně zkušeným kolegům.

Nakonec to za to stálo
Nakonec se ukázalo, že byla Helena Růžičková pro roli jako stvořená. Její čarodějnice vyděsila nejen děti v kině, ale i ty před televizemi. Pohádka se přes všechna dramata stala hitem, který na obrazovkách vídáme dodnes. Diváci snímek milují pro krásný příběh, kostýmy i létající efekty.
Růžičková zemřela před více než dvaceti lety, ale její čarodějnice děti straší dodnes. Pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci televize pouštějí každý rok a diváci ji pořád milují. Troška se později nechal slyšet, že bez Helenky by pohádka nikdy nebyla tak působivá a nezapomenutelná.