Tři oříšky pro Popelku sesazeny z trůnu: Češi propadli jiné pohádce. Je krásnější a má šmrnc i bez ořechů

Milovníci pohádek jistě ihned dokážou vyjmenovat jejich několik oblíbených snímků. Podle recenzí diváků tou vůbec nejoblíbenější ale nejsou Tři oříšky pro Popelku, nýbrž úplně jiná pohádka natočená v roce 1970.

ČSFD neboli Česko-slovenská filmová databáze je online přehledem pro všechny filmové a seriálové nadšence. Pokud hledáte informace o nějakém seriálu či filmu, toto je to pravé místo k jejich nalezení. A to nejen těch základních. Mimo jiné se zde dozvíte i názor sledujících. Procentní hodnocení je v posledních letech považováno za solidní ukazatel kvality snímku. Zajímavé informace se dočtete i v recenzích. Jenom pozor, abyste nenarazili na spoiler, který vám zkazí prožitek ze sledování filmu. 

Podle recenzí je nejoblíbenější pohádka bez oříšků 

ČSFD funguje již více než 20 let. Kromě profilu filmů a seriálů si zde můžete prohlédnout i hodnocení a recenze uživatelů, přehled premiér v kinech i na DVD či žebříčky oblíbenosti, trailery nebo plakáty. Objevují se zde všechny žánry. Mimo jiné i Čechy milované pohádky. 

Právě podle recenzí lze zjistit, že tou vůbec nejoblíbenější pohádkou nejsou Tři oříšky pro Popelku. Ta nejlepší má sice v hodnocení od diváků “jen” 71%, recenze však mluví daleko pozitivněji. A tak za nejoblíbenější pohádku můžeme považovat tu, která byla dokonce i divadelně zpracována. O tom, jaký je její název, budeme ještě chvíli mlčet. Máte rádi hádanky a napětí? Tak schválně, zda dokážete podle našich nápověd poznat, o jaký pohádkový příběh se jedná. 

Tato pohádka byla natočena v roce 1970. Mezi herci, kteří si v tomto romantickém příběhu zahráli, se objevila Magda Vášáryová či Dana Medřická a Jiří Adamíra. Prozradit na začátku nemůžeme ani jména dvou hlavních postav. Těmi jsou, jak už to tak v pohádkách bývá, dva mladí lidé. Zatímco on je princem, který se omylem při lovu zatoulá do cizího království, ona je nádhernou princeznou. 

Kromě lásky je běžnou součástí pohádek i zlo. To v tomto příběhu zastupuje zlá královna Runa. Protože prince zakleje, princezna musí prokázat svou odvahu a zachránit jej. To, zda uspěje, se dozvíme až téměř na samém konci. Mezitím však dojde ještě k proměně princezny na topol a pokácení tohoto stromu. 

Tipli jste si správně? 

Oblíbená filmová pohádka o statečné princezně i princi, který svou vyvolenou bezmezně miluje, nese jméno Radúz a Mahulena. Kromě filmového zpracování se dočkala i toho divadelního. Premiéru měla dokonce v Národním divadle. 

Jako divadelní pohádkovou hru ji napsal Julius Zeyer. A to již v roce 1896. Napsaná byla jako lyrické drama s poetickým jazykem a mytologickými motivy. Autor se inspiroval slovenskou lidovou pohádkou. Premiéru v divadle měla pohádka v roce 1898. To, že se jednalo o skutečně úspěšné dílo dokazuje fakt, že proběhla v Národním divadle v Praze. A to za hudby Josefa Suka, který celému představení přidal na melodramatičnosti. 

Zeyera proslavila i ve 21. století 

Julius Zeyer byl svého času považován za jednoho z nejúspěšnějších spisovatelů, dramatiků i básníků. Patřil k takzvaným lumírovcům – skupině autorů, kteří se snažili propojit českou literaturu s evropskými kulturními proudy. Mimo jeho pohádkové drama o lásce a oběti napsal také například Román o věrném přátelství Amise a Amila nebo Tři legendy o krucifixu. 

Pohádka z pera Juliuse Zeyera, Radúz a Mahulena má klasické pohádkové prvky. Zároveň se ale jedná o napínavé drama doprovázené i dramatickou hudbou. Pohádka se svého filmového zpracování dočkala již v roce 1969, její premiéra však proběhla až v roce 1971.