Tuhle pohádku děti nesmí vidět, varují psychologové. Bohužel ji většina z nich sleduje už ve 4 letech na Štědrý den

Blíží se vánoční čas a s ním i pohádky. I když se pohádky mohou zdát neškodné, některé, zejména ty starší, jsou podle psychologů doslova nevhodné pro děti. Konkrétně jedna, která rozhodně není vhodná, se vysílá každý rok a sleduje ji spousta malých dětí. Může dokonce způsobovat úzkosti a stres. Přečtěte si, o jakou jde.

Nevhodnost pohádek často pochopíme až v dospělosti.

Pro nás nevinná pohádka nemusí být neškodná pro dnešní děti

Když se dnešních dospělých zeptáte, jak vzpomínají na vánoční pohádky z dětství, začnou vyjmenovávat klasické pohádky, které se doteď vysílají pravidelně každý rok. Proto si spousta z nich myslí, že když na ně oni sami koukali jako děti, mohou je dnes s klidem pustit svým dětem.

Opak je ale pravdou. Psychologové upozorňují, že dnešní děti žijí v úplně jiném prostředí, než v jakém žili jejich rodiče. Malé dítě v roce 2025 má za den více vizuálních podnětů, než jeho rodiče měli za týden. Mobilní telefony se jim dostávají do ruky stále dříve a jejich mozek tak reaguje na spoustu podnětů. Jsou tak mnohem citlivější, než jsme byli my. Proto některé starší pohádky mohou být rizikové. Dítě totiž nedokáže nevhodné scény nebo chování správně vyhodnotit.

Podle výzkumu zveřejněného v JAMA Pediatrics mají děti, které jsou vystavené násilí v médiích, větší riziko úzkostných reakcí nebo zvýšeného stresu.

Děti nerozlišují realitu od fikce

Dětský mozek neumí na rozdíl od dospělého tak dobře oddělovat co je vymyšlené a co ne. Především děti ve věku 3 až 6 let neumí úplně dobře pochopit sarkasmus, metafory nebo černý humor. Jakmile jsou v pohádce scény, které obsahují „násilí“ nebo jsou děsivé, dítě je vyhodnotí jako skutečné a nebezpečné.

Podle dostupných dat reagují děti do 8 let na násilí ve filmech silným odporem, protože jejich mozek předpokládá, že je to reálné. Takové scény si děti mimo jiné ukládají jako podvědomé vzorce. Nedokážou pochopit motivaci postavy.

Vánoční čas je nejrizikovější

Není to náhoda, že nejrizikovější jsou právě vánoční pohádky. O Vánocích jsou totiž děti celý den nadšené, v očekávání a často přestimulované. Celkově je toto období pro děti velmi náročné i emocionálně. Jejich vnímání je tak na maximu a nevhodné pohádky tudíž nejsou to pravé ořechové.

O jaké pohádce je tedy konkrétně řeč? Pro dospělé naprostá klasika, kterou zná každý. Hádáte správně, je to Mrazík. Právě tahle ikonická pohádka z roku 1964, která už se více než třicet let vysílá během Vánoc, je podle psychologů nejrizikovější pro předškolní děti. Důvodů je hned několik a všechny mají jedno společné: velké emoční vypětí dětí.

Pohádka sice obsahuje nadpřirozeno a šťastný konec, ale některé postavy děti spíše vyděsí, například Baba Jaga nebo Ivan jako medvěd. Celkové zpracování je temné a pro děti děsivé. Přechody mezi dějovými linkami jsou složité a dítě je nemá šanci pochopit. Dítě také nerozezná, proč z ničeho nic přichází trest a proč se některé postavy ocitají v nebezpečí, a proto je považuje za reálné.

V Mrazíkovi je také velký kontrast laskavých a hrozivých scén, což je pro dítě matoucí. V jednu chvíli se dívají na šťastné dívky, které tančí v lese a najednou sledují, jak macecha tahá Nastěnku za vlasy. Pro děti v předškolním věku je to psychicky vyčerpávající.

Profesor Craig A. Anderson, psycholog věnující se oblasti mediální agrese uvádí: „Děti, které jsou vystaveny mediálnímu násilí, mají větší pravděpodobnost rozvoje agresivního chování i emoční otupělosti, protože mozek přijímá násilí jako součást normálního světa.“

Proč pohádka působí na děti více

Problém není jen v tom, že se v pohádce objevuje násilí, ale také samotné zpracování. Malé děti vnímají především vizuální podněty. A v Mrazíkovi jich je spousta nevhodných. Například temný nebezpečný les, děsivé zvuky, náhlé tresty, urážky a necitlivé chování. To všechno dohromady je pro dítě velmi náročné na pochopení.

Rodiče často říkají: „Vždyť my jsme na to koukali běžně a nic nám není.“ Jenže srovnávat období 80. let a rok 2025 je jako porovnávat hrušky a jablka. V 80. letech neexistovaly mobilní telefony a počítače a na televizi se koukalo jen málo. Děti tak neměly žádné obrazové vjemy, a proto dokázaly tyto scény lépe zpracovat. Dnes je pro dítě velmi náročné zpracovat takové množství podnětů za den.

Největším skrytým problémem je otupění emocí

Velký problém představuje tzv. desenzitizace. Jednoduše řečeno, pokud jsou děti dlouhodobě vystavovány násilí ve filmech, může dojít k otupění emocí. Problémem je pak nižší míra empatie, neschopnost projevovat emoce a vnímání násilí jako běžnou věc. Právě v Mrazíkovi se objevují urážky a ponižování, strašení a trestání jako běžná věc. Děti si to podvědomě ukládají jako vzorce chování.

Například když macecha ponižuje Nastěnku a chová se k ní jako k hadru. Nebo když se Baba Jaga snaží ublížit Ivanovi. To všechno jsou na první pohled nevinné scény a součást pohádky. Děti ale bohužel nerozliší vymyšlené od reality.

Zajímavostí je to, že v Česku se jedná o vánoční klasiku, ale v Rusku, kde pohádka vznikla, je doporučována až od 7 let. Některé televize dokonce i u nás přestali pohádku vysílat odpoledne a nasadily ji až do večerního programu.

Pokud byste přeci jen chtěli dětem Mrazíka pustit, sledujte ho s nimi. Rodiče dokážou spoustu věcí vysvětlit, a hlavně dítě uklidní, když to bude potřeba. Pokud by to byl pro dítě velký problém, raději pohádku vypněte.

Vánoční klasika nemusí být neškodná

Vánoce bez Mrazíka si asi málokdo dokáže představit. Měli byste si ale uvědomit, že to, co bylo pro děti před čtyřiceti lety v pořádku, dnešní děti nemusí zvládnout. Rodiče často nepřemýšlejí o tom, jak i obyčejná pohádka může ovlivnit dětské vnímání světa. Proto si dejte pozor, na co necháte své děti v televizi koukat.

Zdroj: researchgate.net, mdpi.com, deti-a-media.cz