Ani 17 stupňů, ani 25. Tuhle teplotu měla babička celý život v bytě a i v 90 jí to pálilo jak Columbovi

Naše babička měla mysl jako ostříž i ve svých devadesáti letech. Nestálo za tím jen jídlo a luštění křížovek. Může za to tato věc, která by nikoho nenapadla. 

Když se řekne čilá mysl, většina z nás přemýšlí nad tím, jak je možné jí dosáhnout. Nejčastěji nás asi napadne zdravý životní styl, který je základním stavebním kamenem každého zdravého těla. Co když zdravá mysl závisí i na něčem jiném, než jen na tom, co jíme a jestli se hýbeme? Tohle je totiž mnohem snazší – stojí za tím teplota, jakou topíme doma. 

Ovoce a zelenina nezachrání všechno

Říká se, že za zdravým tělem stojí zdravý duch. Co ale stojí za dravou myslí? Samozřejmě, do nějaké míry ji může ovlivnit i to, jak se o své tělo staráme a co v životě děláme. Naše babička na to však šla z trochu jiné strany. Nestarala se ani tolik o vnitřek svého těla, jako o to, co na něj působí zvenku. A to se opravdu vyplatilo! 

Jednou z věcí, která na její tělo působila každý den, je pokojová teplota. Ta nebyla nastavená ani na 17, ani na 25 stupňů Celsia, ale za to měla pozitivní vliv na babičky mysl. Pokud si chcete udržet svěží mysli i ve vysokém věku, měli byste topit stejně jako ona. Tipnete si, o jakou teplotu se jedná?

Našla ideální teplotu?

Není to ani moc, ale ani málo. Je to prostě tak akorát! Přesně to by se dalo říci o teplotě 22 stupňů Celsia, kterou babička vytápěla svůj byt celý svůj život. Vždy to byla čilá osoba plná života a i v jejích devadesáti letech jí to pálilo více, než kdejakému čtyřicátníkovi.

Lidé kolem se divili, jak je možné, že je na tom v jejím věku tak dobře. Mnozí to přisuzovali tomu, že nikdy nejedla příliš nezdravě, jiní zase tomu, že měla celý život dost pohybu, a někteří to sváděli na geny. Nikoho z nich ani nenapadlo, že by za to mohla taková banalita, jako je teplota v bytě. Nyní to však potvrzují i různé studie. 

Dokazují to i výzkumy

Na babiččině teorii o tom, že dvaadvacet stupňů v bytě je ideální teplota, pojednává například i studie publikovaná na portálu PubMed. Zaměřuje se na to, jak pokojová teplota ovlivňuje kognitivní funkce starších lidí. „Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly,” doplňuje cs.wikipedia.org.

Jinými slovy řečeno, jak prostředí, ve kterém žijí, ovlivňuje jejich myšlení, paměť, pozornost a podobně. Výzkum byl prováděn na určitém vzorku starších lidí, kteří byli dlouhodobě sledováni a vystavováni různým mentálním testům, v závislosti na prostředí, ve kterém trávili nejvíce času. 

Zlatá střední cesta

Výsledky možná někoho překvapí, nicméně těch nejlepších dosahovali právě senioři, kteří se dlouhodobě pohybovali v místnostech s teplotou mezi 20 a 24 stupni Celsia. 22 stupňů se zdá jako zlatá střední cesta, a právě tu zvolila i naše babička. A jak si můžeme všimnout, je ideální i podle studií. 

Není příliš chladná a tělo tím pádem nešetří energií a netrpí. Zároveň ale není ani příliš vysoká, což je dobré pro náš mozek. Ten totiž při vysokých teplotách trpí únavou a zároveň je pro nás mnohem složitější se soustředit. Teploty mimo doporučený rozsah mohou zpomalovat reakce, což není žádoucí v žádném věku, natož pak u starších osob.

Někdo vytápění řeší, ale někdo ne

Celá řada seniorů se snaží na vytápění šetřit, a tak si raději vezmou dvoje ponožky a deku, než aby otočili kohoutek na vyšší teplotu. Jiní mají rádi teplo, a tak naopak topí více, než by bylo zdrávo. Oba důvody jsou pochopitelné, ale bohužel pro mozek nezdravé. Pokud jste přímo vy starší osobou, zvažte, jestli nebude potřeba teplotu přenastavit. Příliš velká zima, ani přetopený byt, vašemu zdraví bohužel nesvědčí. 

Jestli máte ve svém okolí starší osobu, která má v bytě buď velké vedro nebo velkou zimu, zkuste mu jemně poradit a případně jim pomoci teplotu poupravit. Uvidíte, že ve výsledku jim to opravdu pomůže.

Zdroje: cs.wikipedia.org, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ceskatelevize.cz