U nás největší pohádkový miláček, ve světě zakázané zlo. Přitom si ho pouštíme více než 100 let
Jedna z nejoblíbenějších dětských pohádek na světě, kterou známe i my v Česku, má v Číně utrum. Důvodem není nevhodný obsah pro děti, ale něco mnohem pikantnějšího. Internetoví vtipálci začali přirovnávat hlavního hrdinu k čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi a vládci jedné z největších ekonomik světa se to vůbec nelíbilo.
O kterou pohádku jde a co všechno kvůli ní komunistická strana zakázala?
Od dětské knihy k politickému symbolu
Jméno, které v Česku vyvolává nostalgické vzpomínky na dětství, dobrodružství ve Stokorcovém lese a putování za medem. Pro většinu z nás je medvídek Pú nevinná pohádková postavička, ale v Číně se z něj paradoxně stál politický symbol, a ne ledajaký.
V roce 2013 internet rozveselil nevinný vtip. Na fotkách z návštěvy Baracka Obamy si někdo všiml, že baculatý čínský prezident vypadá úplně stejně jako medvídek Pú, zatímco štíhlý Obama připomínal Tygra.
Memy se na internetu šířily jako lavina a čínské úřady je rychle začaly mazat. Následující rok přinesl další podobná přirovnání, když japonský premiér Šinzó Abe navštívil Peking. Tentokrát vyšel z přirovnání oslíček Ijáček. Nejcenzurovanějším obrázkem roku 2015 se pak stala fotka Si Ťin-pchinga během vojenské přehlídky, která byla postavena vedle hračky medvídka Pú v autíčku.
Jak pohádka vyvolala státní cenzuru
Když se zábava přehoupla do vážnějších politických konotací, komunistická strana bez milosti zakročila. Na sociální síti Sina Weibo, což je něco jako čínský Twitter, byly zakázány všechny obrázky, GIFy i zmínky o medvídkovi Pú. Totéž se stalo na komunikační platformě WeChat. Lidé, kteří by něco podobného sdíleli, byli de facto vnímáni jako odpůrci státu.
Disney vs. Čínská cenzura
Když Walt Disney v roce 2018 připravoval nový film, ve kterém je místo Púa hlavní postavou Kryštůfek Robin, čínská vláda ho bez udání důvodu ve své zemi zakázala. Zákaz se mimo jiné stal vtipem pro Tchaj-wan, který využil situace a lákal diváky na projekci snímku, čímž si vlastně z Pekingu utahoval.
Čína přitom po USA představuje druhý největší filmový trh na světě. Počet zahraničních filmů je však zákonem omezen na pouhých 34 za rok, což dává vládě mocný nástroj ovlivňovat filmovou distribuci. Nebyl to první ani poslední zakázaný film, podobný osud potkal i sci-fi drama „V pasti času“.
Zákazu se nedočkal pouze v Číně
Absurdnost situace dokresluje fakt, že Medvídek Pú byl v západním světě několikrát zakázán či zpochybňován z úplně jiných důvodů. Ve Velké Británii byl například v některých školách označen za neslučitelný s muslimskými tradicemi kvůli postavě Prasátka. V USA byl zase kritizován za podvracení respektu k Bohu, protože obsahoval mluvící zvířata.
V Číně se ale tentokrát nejedná o náboženské či morální záležitosti. Jde o tvrdou politickou cenzuru, která ukazuje, jak dalece může jít režim při omezování svobody projevu. Takže zatímco my v Česku můžeme Medvídka Pú stále číst, sledovat i nosit na tričku, pro miliony Číňanů zůstává jen vzpomínkou z doby před tvrdou cenzurou.
Tohle není jediná zakázaná pohádka
Australané například zakázali televizní vysílání roztomilého „Prasátka Peppy“, protože epizoda, ve které se Peppa spřátelí s pavoukem, může děti naučit nebezpečně přátelskému chování k pavoukům. Ani klasický „Tom & Jerry“ neunikl cenzorům. Za 50 let vysílání bylo zkráceno nebo zakázáno tolik scén, že by se z nich dala poskládat nová série. Kouření, alkohol a násilí, to všechno padlo za oběť novým časům.
A kdo by řekl, že i slavní Simpsonovi mohou naštvat? Brazilci byli pobouřeni, když se z jejich Rio de Janeira stala jungle plná tančících opic.
