V Dívce na koštěti jen zářila. Pak vážila přes 200 kg a málem uhořela v posteli

Žena, o níž bude řeč, patřila mezi herečky, které na sebe strhnou pozornost svým zjevem a výrazným vystupováním. Byla svérázná, nepřehlédnutelná, energická a za jejím hlasitým projevem stála hluboká znalost nejen dané role, ale i lidské povahy.

Měla vynikající smysl pro humor a její filmové i televizní postavy jsou dodnes pevnou součástí české kulturní paměti. A přestože už přes dvacet let není mezi námi, její jméno stále vyvolává úsměv, respekt a často i dojetí.

Osud ji přitáhnul na obrazovky

Narodila se v červnu 1936 v Praze jako Helena Málková a od útlého dětství byla předurčena pro pódium. Navštěvovala baletní školu, vystupovala jako dítě v Národním divadle a již ve čtyřech se postavila před filmovou kameru ve filmu Babička. Původně však vydala jinou cestou, vystudovala zdravotnickou školu a její pokusy o přijímací zkoušky na DAMU nikdy nevyšly. Přesto jí život na divadelní prkna a na televizní obrazovky zavedl.

Velké slavné role

Přes stovku svých filmových a televizních rolí přetavila do nezapomenutelných charakterů. První opravdu velký záblesk přišel s trilogií Homolka, kde zazářila jako Heduš a dokázala postavě vtisknout živoucí groteskní komiku a lidskost.

Další obrovským milníkem, který zná snad každý z nás, byla trilogie Slunce, seno režiséra Zdeňka Trošky, kde se jako Škopková stala ikonou české komedie. Její energické a hlasité ztvárnění vesnické role se nám vrylo do srdcí a dodnes se, hlavně díky ní, ke trilogii rádi vracíme.

Jednou z méně rozsáhlých, ale výrazně působivých a nezapomenutelných rolí byla ta v pohádkové komedii Dívka na koštěti. V roli šílené pacientky v blázinci Helena Růžičková zanechala v paměti diváků silný dojem a ještě dnes, když si na tento film vzpomeneme, vybaví se nám jako jedna z prvních věcí její legendární hláška o Kryštofovi Kolumbovi, který připluje vodovodem.

I když excelovala primárně v komediích, nevynechala ani pohádky, a to rovnou tu nejvánočnější z nich. V své v pořadí další malé roli se objevila ve Třech oříškách pro Popelku jako princezna Droběna a stejně jako u Dívky na koštěti dokázala, že i přes to, že dostala prostor pár minut, její role patří k těm ve filmu nezapomenutelným.

V závěru své kariéry si zahrála i v Troškově druhém pokračovaní Kameňáku, v jehož natáčení již byla velmi nemocná, ale svým výkonem dokázala, že herectví pro ní znamenalo skoro až životní poslání a žádná nemoc jí nemůže zastavit.

Zajímavosti a životní strasti

Prožila život, v němž nebylo jen smíchu a světel reflektorů. Až dvousetkilogramová nadváha byla nejen součástí její herecké identity, ale také zdravotní výzvou. O dramatické chvíle, které s tím souvisely nebylo v jejím životě nouze. V mládí čelila vážnému úrazu páteře, který ji ve třiceti letech téměř připravil o život.

Po porodu jí tělo začalo velmi zadržovat vodu a velmi obtížná cesta k rovnováze vedla až k výraznému přibývání na váze, které se nedokázala zbavit v podstatě až do konce svého života. Dokonce jednou, když byla hospitalizována v nemocnici, přes zákaz kouření usnula s hořící cigaretou, která způsobila vzplanutí postele. Chybělo málo a přišla by o život v plamenech.

Stále nám chybí

Přestože celý život bojovala s výraznou nadváhou, zdravotními komplikacemi i závažnými nemocemi, nikdy se nenechala zlomit a zvládla to přetvořit ve svou hereckou přednost. Dokázala zůstat pozitivní, srdečná a překvapivě energická, a to ať už stála před kamerou, nebo jen mezi lidmi. Její vzhled, který by mnohé herečky omezoval, proměnila v nezaměnitelnou součást své komiky i charismatu.

Její profesionalita byla obdivuhodná. I v dobách, kdy byla vážně nemocná, natáčela, hrála, rozdávala radost. A právě v tom spočívá její odkaz: v umění být sám sebou, s humorem přijímat i těžkosti a přetvářet je v něco, co baví i dojímá ostatní. Hlavně proto zůstává Helena Růžičková v naší paměti jako výjimečná herečka, žena s obrovským srdcem, přirozenou inteligencí a vnitřní silou.

Zdroje: filmovyprehled.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz