Statistiky varují: V tomhle věku lidé nejčastěji umírají na dovolené. Na co, nepochopíte. Úplně vás zamrazí

Zprávy o úmrtí českých turistů v zahraničí se každé léto opakují. Utopení v moři, pády v horách nebo dopravní nehody. Intuitivně si řekneme, že jde o mladé dobrodruhy. Realita je však jiná a čísla to jednoznačně potvrzují.

Bulharské letovisko Primorsko, tam například loni zemřeli už dva čeští turisté. O to smutnější je, že turisté často umírají na místech, kde si myslí, že jsou v bezpečí. Ministerstvo zahraničí si vede přesnou evidenci. Každý rok napočítají 400 až 500 mrtvých Čechů v cizině. 

Ne všichni byli turisté, spousta lidí žije v zahraničí natrvalo. Ale cestovní kanceláře odhadují, že čistě na dovolených zemře kolem 25 lidí ročně. V devadesátkách byla situace jiná. Tehdy se lidé většinou opili na all inclusive a pak se utopili. Alkohol byl v té době příčinou úmrtí číslo jedna. Dnes sice lidé pijí rozumněji, zato ale vyvádí úplně jiné vylomeniny.

Moře není rybník za vesnicí

Spousta Čechů umí skvěle plavat. Naučili se to na Máchově jezeře, v Orlíku nebo v nějakém rybníku za vesnicí. A pak přijedou k moři a chovají se úplně stejně jako doma. „Moře není Tálínský rybník,“ konstatoval v rozhovoru pro web tn.nova.cz Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. 

Češi kolikrát ignorují výstražné vlajky a koupou se, kdy a kde se jim zachce, aniž by brali v potaz, co dokáže mořský proud. Doma u rybníka samozřejmě takové výstrahy neznáme. Maximálně se dozvíme, jestli je voda čistá, nebo špinavá. Mnohdy stačí jen málo. Vzdálíte se třicet metrů od břehu a spodní proud vás odnese tak daleko, že zpátky už nedoplujete. 

Sněžka není Everest

Po utonutí jsou na řadě horské nehody. Tady je problém s přeceněním sebe sama ještě citelnější. Spousta turistů si řekne, že když zvládli zdolat Sněžku, nerozhází je ani vyšší kopec. Ty jsou však kolikrát o stovky metrů vyšší než náš nejvyšší vrchol, tudíž bojujeme jak s fyzičkou, tak se změnami tlaku. Mnohdy lidé vyráží zcela nepřipravení, tedy v teniskách místo trekových botách, bez mapy, a hlavně bez tušení, kam vlastně lezou.

Stoupající popularita extrémních sportů situaci nezlepšuje. Paragliding, bungee jumping, či potápění jsou sice krásné aktivity, ale rovněž jsou velmi nebezpečné.

Selfie za každou cenu

Se sociálními sítěmi přišel nový typ nebezpečí. Lidé dnes riskují život kvůli dokonalé fotce. Musí se vyfotit na okraji útesu, na střeše mrakodrapu nebo na zábradlí nad propastí. Pomalu všude, kde je nápis „vstup zakázán“, se najde turista s mobilem. A když se více soustředí na displej místo na to, kam šlape, stačí jeden krok a je po všem.

Mladí cestovatelé nejčastěji umírají při autonehodách. Dopravní nehody jsou v kategorii do 55 let absolutní jednička. Studie z Jižní Ameriky však úplně změnila představu o tom, kdo na dovolených riskuje nejvíc. Vědci zkoumali úmrtí turistů v sedmi zemích mezi lety 2017 až 2021. Výsledkem je, že nejvíce ohroženou skupinou nejsou mladí dobrodruzi, ale senioři nad 85 let. Ti totiž tvoří 13 procent všech úmrtí cestovatelů. 

Většina lidí by tipovala dvacátníky, kteří neohroženě skáčou z útesů. Ale opak je pravdou, polovina všech zesnulých turistů je starší 55 let. Muži navíc na dovolených umírají skoro dvakrát častěji než ženy. U úrazů je to ještě horší, 80 procent smrtelných nehod postihuje muže mezi 25 a 29 lety.

Zapomeňte na tropické nemoci

Co myslíte, na co turisté nejčastěji umírají, na útok krokodýla nebo na malárii? Kdepak, zabíjejí je obyčejné civilizační nemoci. Srdeční problémy údajně o život připraví každého pátého turistu. Druhé místo patří rakovině. Pak teprve přicházejí infekční nemoci a úrazy. Skoro 70 procentům všech úmrtí by šlo zabránit. Buď lepší prevencí, anebo rychlejší lékařskou pomocí. To znamená, že většina dovolenkových tragédií je zbytečná.