Vypadá jako laciná vánoční dekorace. Ve skutečnosti je to baňka na stromeček za 400 tisíc

Když jsem před pár dny vytahoval z komory krabici s vánočními ozdobami, napadlo mě, že některé z těch věcí jsem neviděl dobrých dvacet let. Krabice je už trochu měkká, víko nedrží a na rohu je odlepená páska. Přesto v ní pořád leží všechno, co jsme doma používali na stromeček, když jsem byl dítě. Jedna z ozdob mě ale zarazila.

Vypadala úplně obyčejně, malovaná ve dvou barvách. Trochu oťukaná a křehká tak, že jsem se bál ji držet delší dobu mezi prsty. V tu chvíli jsem samozřejmě netušil, že zrovna tahle drobnost bude mít dnes úplně jinou hodnotu, než by člověk čekal.

Když vás vzpomínka přivede k bohatství

Někdy je zvláštní, jak člověk míjí věci, které má roky přímo před očima. Občas jsou uložené na místě, kde se na ně člověk vlastně ani nedívá. Jen je každý prosinec vytáhne a v podstatě hned zase schová. Pak ale někde něco zahlédnete na internetu a najednou si uvědomíte, co možná máte ve skříni. Přesně to se mi stalo, když jsem si všiml malé skleněné rakety. Byla přilepená v rohu krabice proužkem papírové lepenky z nějakého starého balicího papíru. Někdo ji tam kdysi přichytil, aby se nerozbila. A asi to fungovalo, protože přežila všechny ty roky plné stěhování, dětských nešikovných rukou, rodinné kočky, a dokonce i mého psa.

Teprve později jsem zjistil, že podobné rakety patří mezi nejzajímavější ozdoby, které se u nás kdy vyráběly. Většinou to člověku vůbec nedojde. Připadá mu to jako nějaký pozůstatek vesmírného nadšení. Tvar by odpovídal a mnohé z těchto ozdob vznikaly právě v době, kdy se celý svět díval na oblohu a poslouchal, jak startují první raketoplány. V Jablonci nad Nisou tou dobou foukali skláři tak křehké ozdoby, že byste se jich báli pomalu i dotknout. Každý kus byl trochu jiný, protože na jejich výrobě pracovali lidé, kteří to dělali ručně a dávali do toho vlastní cit pro barvu i tvar.

Napětí stoupalo a já už si vybíral novou kuchyň

Raketa, kterou jsem našel, měla na špičce malý třpytivý detail, který mě jako dítě očarovával. Až později jsem zjistil, že je to jeden z prvků, podle kterých se poznávají vzácné sběratelské kusy. Bohužel právě kvůli tomu, jak byly křehké, tak získaly nejen svoji vzácnost, ale také se jich kvůli tomu většina rozbila. Dnes jich najdeme opravdu jen málo v dobrém stavu a mnoho z nás je i během let vyhodilo do koše. Jenže ti z nás, kteří jsme je nezlikvidovali, dnes opravdu můžeme vlastnit malý poklad.

Moje raketa se nakonec ukázala jako prakticky bezcenná, ale jsou kousky, které stojí za povšimnutí. Nakonec jsem přišel na to, že ty ozdoby vyráběné právě u nás, většinou nemají hodnotu. Vysvětlení je jednoduché. Rozdíl je hlavně v tom, že české ozdoby z období normalizace se vyráběly po kvantech pro běžné lidi, zatímco ty cenné ručně foukané ozdoby byly už ve své době luxusní záležitost pro vyšší vrstvy. Také, záleží na raritě, tedy na tom, kolik se jich dochovalo.

Pokud jste opravdový šťastlivec

Běžnější kugely, jak se těmto vzácným ozdobám říká, se dají sehnat zhruba od nějaké tisícovky do dvaceti tisíc korun podle barvy a tvaru. Pokud člověk narazí na nějakou ozdobu třeba růžové, fialové nebo oranžové barvy, pak už se bavíme o úplně jiných penězích.

Nejdražší autentické kugely se prodávají až za 18 tisíc dolarů, což je přibližně 400 tisíc korun. Bavíme se o ceně z jednu jedinou ozdobu. Ano, za cenu malého auta si můžete koupit jednu ozdobu, kterou si asi ani nepověsíte na stromeček. Tyto extrémně vzácné kusy ze starého skla mají výjimečnou barvu a často i neobvyklý tvar, přesně jako má raketa.

Šmejdit, ptát se a zase šmejdit

Možná i vy doma vyhrabete krabici plnou foukaných ozdob. Tentokrát si ale řeknete „co kdyby?,“ a pořádně je prohlédnete. Moc bych vám přál, abyste mezi nenápadnými ozdobami našli takovou, která vám udělá ještě o chlup hezčí Vánoce. Zkuste se také zeptat v rodině, jestli někdo náhodou někdy nekupoval ozdobu s tehdy zvláštně vysokou cenou.