Dnes ve 20:20 běží vánoční pohádka, kterou Češi milují. V rodné zemi ji ale považují za brak

Jsou filmy, u kterých vůbec nezáleží na tom, kolikrát jste je viděli. Prostě je dávají v televizi, tak si je pustíte znovu a vlastně je možná ani ne tak moc sledujete. Stačí vám v podstatě jen pár scének a víc vidět nepotřebujete. Přesně tak působí jedna zimní pohádka, která se v Česku stala fenoménem, i když to původně vůbec nebylo v plánu.

Dnes večer se znovu vrací na obrazovky. Nova na ni sází už tradičně a není pochyb o tom, že se u ní znovu sejde spousta diváků. Ne proto, že by potřebovali vidět znovu celý příběh. Ale proto, že některé věci prostě patří k závěru roku, je to spíš taková televizní tradice jako je Popelka na Vánoce.

Češi ji milují, pro rodnou kolébku je to póvl

Nejlepší na tom asi všem je fakt, že zatímco v Česku je to kultovní pohádka, tak v zemi svého původu ji většina lidí naprosto odsoudila. Sama Inna Čurikovová, která hraje jednu z hlavních rolí, říká: „Pro Rusy je těžko pochopitelné, proč právě v Česku si ho tolik lidí oblíbilo a proč na konci roku chybět. U nás se ani pravidelně nevysílá, protože ho moc lidí nemá rádo.“

Přitom jde o pohádku starou více než šedesát let. Vznikla v roce 1964 a původně šlo jen o jeden další obyčejný film, které natočil režisér Alexandr Rou. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se právě tenhle film měl stát kultem v jiné zemi. Jenže české publikum si ho kvůli určitým věcem prostě zamilovalo.

Když český dabing zase zachraňuje situaci

Hlavní roli v tom sehrál český dabing. Ten je obecně považován za lepší než originál a podle mnohých posunul celý film o několik úrovní výš. Režisér, překladatel a scénárista K. M. Walló dialogy z ruštiny nejen přeložil, ale volně přepsal tak, aby byly vtipnější, rytmičtější a místy až parodické. Stejnou péči věnoval i textům písní. Výsledkem je verze, která se v Česku stala naprosto svébytným dílem.

Velký podíl na tom mají i dabéři. Nastěnku namluvila Eva Klepáčová, Ivánka její manžel Josef Zíma, Mrazíka Otomar Korbelář, Baby Jagu František Filipovský a Marfuši Alena Motyčková. Právě Filipovského výkon je dodnes považován za jeden z nejsilnějších stránek celého filmu. Zajímavostí je i to, že imitátor Strýček Jedlička v pohádce namluvil nejen ženicha Marfuši, ale také všechna zvířata, která se ve filmu objeví.

Teď už asi všichni víte, o čem je řeč. Dnes ve 20:20 poběží na Nově Mrazík.

Pohádka o Nastěnce a Ivánkovi se v Česku stala něčím víc než jen filmem pro děti. Pro někoho je to nostalgie, pro jiného zdroj nekonečných hlášek a pro další čistá parodie, u které se směje právě tomu, jak je místy naivní a přehnaná. Nezáleží tolik na příběhu samotném, ale spíš na jednotlivých scénách, které by posloužily i bez celkového kontextu.

Život, který už není žádná pohádka

Zajímavé jsou i osudy herců. Představitel Ivánka Eduard Izotov se po úspěchu filmu stal idolem žen, ale jeho život se později dramaticky zlomil. Po vězení a sérii mozkových příhod už se k herectví nikdy nevrátil a zemřel v roce 2003. Inna Čurikovová naopak přiznávala, že ze své filmové podoby Marfuši byla nešťastná a při prvním promítání propadla panice, protože si připadala opravdu ošklivá. Režisér ale trval na tom, že postava musí působit přesně taková, jaká je.

Je to jako „paragánská padina“

I v českých recenzích je vidět, že publikum je rozdvojené. Je to tak 50 na 50 s tím, že buď ho lidé milují anebo jim to přijde jako úplná kravina. Pro část diváků je to film, který už ztratil kouzlo a funguje jen proto, že jsme ho prostě viděli už milionkrát. Přesto se každý rok znovu vrací.

A tak dnes večer znovu zapne televizi spousta lidí, kteří by možná řekli, že už ho viděli mockrát. Jenže stejně jako u jiných tradic nejde o to pustit si něco výborného, jako spíš něco, co známe. Jde o jistotu.

Zdroje: idnes.cz, csfd.cz, idnes.cz, reflex.cz