Nechodí spát se slepicemi, ani s Večerníčkem. Vědci nově odhalili čas, kdy usínají nejchytřejší lidé

Jste noční sova, kterou nápady bombardují v jednu v noci, zatímco ostatní už dávno spí? Nebo naopak typ člověka, co v deset zalehne do postele a ráno bez problémů vstane před budíkem? Vědci přišli s překvapivým zjištěním: právě čas, kdy se vám nejlépe usíná, může prozradit leccos o tom, jak funguje váš mozek. A tentokrát nejde o žádnou ezoteriku, ale o závěry seriózních studií, které zkoumaly vztah mezi spánkovým režimem a schopností kreativně či logicky myslet. 

Možná budete překvapeni, co všechno se dá vyčíst z tak obyčejné věci, jako je čas, kdy večer zhasnete. Ukazuje se totiž, že to není jen návyk nebo rutina – ale určitý otisk vaší osobnosti. Podle odborníků může váš spánkový rytmus souviset nejen s tím, jak přemýšlíte, ale i s tím, kolik vyděláváte, jak zvládáte stres nebo jak jste náchylní ke zdravotním problémům. Zní to jako přitažené za vlasy? Právě naopak – věda má pro to poměrně přesvědčivé důkazy. 

Co říká věda?

Rozdělení na „noční sovy“ a „ranní ptáčata“ není nic nového. Ale co když vám někdo řekne, že právě to, v kolik jdete spát, může souviset s vaší inteligencí, kreativitou nebo tím, jak přistupujete k životu? Některé výzkumy naznačují, že lidé, kteří chodí spát později, mají tendenci být originálnější, lépe řeší komplexní problémy a častěji inklinují ke kreativním činnostem. Jejich mozek je aktivní v době, kdy mají klid a prostor pro vlastní myšlenky – právě večer a v noci. Zároveň se ukazuje, že pozdější usínání může mít souvislost s větší schopností přizpůsobit se novým situacím nebo řídit si čas podle vlastních potřeb. Tito lidé bývají často nezávislejší, samostatnější a citlivější k signálům vlastního těla. Mnozí dokážou lépe sladit svůj pracovní a osobní rytmus, což se může odrazit i ve vyšší životní spokojenosti. 

Podle některých odborníků je právě tahle schopnost ponořit se do myšlenek v netradiční dobu jedním ze znaků nadprůměrně inteligentní mysli. Pokud tedy usínáte ve dvě ráno a vstávání je pro vás malý boj, neznamená to, že jste líní nebo neschopní přizpůsobit se režimu. Možná jen fungujete jinak – a váš mozek potřebuje jiný rytmus, aby mohl plně rozvinout svůj potenciál. Jak jednou trefně poznamenal jeden lékař zabývající se spánkem: „Není důležité, kdy usnete, ale co vaše mysl během toho ticha dokáže vymyslet.“ 

Jak najít rovnováhu?

Na druhou stranu – všeho s mírou. Kromě vlivu na myšlení se pozdní usínání může promítnout i do zdraví. Výzkumy ukazují, že lidé usínající po půlnoci mají zvýšené riziko kardiovaskulárních potíží. Naopak ti, kdo uléhají mezi 22. a 23. hodinou, mívají nižší krevní tlak a menší riziko infarktu. Zajímavostí ale je, že lidé s posunutým spánkovým rytmem mohou zároveň souviset nejen s vyšší životní spokojeností, ale i s vyššími příjmy. Zásadní je tedy najít balanc: pokud chodíte spát pozdě, ale kvalitně spíte, nemusíte si dělat výčitky. Naopak – možná jen posloucháte svůj mozek v době, kdy pracuje nejlíp. 

Tlačítko odložit 

Jedna ze zajímavostí, která vyvolala vlnu pozornosti, je i výzkum o odkládání budíku. Pokud jste typ, co po ránu znovu a znovu odkládá budík, nemusíte se hned cítit provinile. Naopak – podle některých odborníků může jít o známku vyšší vnímavosti vůči vlastnímu tělu a hlubšího vnitřního zpracovávání. Tito lidé si intuitivně dopřávají čas na přechod ze spánku do vědomého dne, protože jejich mysl stále pracuje v pozadí a dokončuje noční „úklid“ myšlenek. Takové pomalejší probouzení může být známkou citlivější a komplexnější psychiky. Ve výsledku to znamená, že tělo a mozek spolu dobře komunikují a člověk naslouchá jejich potřebám. Takže až příště sáhnete po tlačítku odložit, zkuste si to dovolit bez výčitek – třeba právě tím dáváte prostor své nejchytřejší části. 

“Nejchytřejší je ten, kdo svému tělu opravdu naslouchá.”