Za komančů to byl jen ňouma, dnes ho stavíme na piedestal. Takhle si nás omotal kolem prstu

Jeho smutný pohled roztaví srdce nejednoho diváka. Tvář tohoto muže se stala ikonickou pro celé Česko. A přitom si zahrál pouze jednou.

Některé scény nebo postavy nám stačí vidět jen jedinkrát a hned se nám vryjí do paměti. Stejně to je i v případě toho nejsmutnějšího obličeje v jednom z nejoblíbenějších českých filmů. I když se na plátně objevil jenom jednou, v našem srdci se umístil napořád. Tato tvář uměla mluvit i beze slov, byla tichá a přesto tak moc smutná a lidská zároveň. Herec, který ji hrál, v ní nechal úplně všechno. Jistě jej všichni znáte.

Postava, která zůstane navždy v našem srdci

Není to jenom tvář, která je všem dobře známá a oblíbená. Především je to celá filmová postava, která diváky dokáže zaujmout nejen svým vzhledem, ale také projevem nebo chováním. Muž v této roli se objevil v jednom z kultovních českých filmů, který zná úplně každý, a i když to bylo jenom jednou, jeho tvář si pamatují všichni. 

Řeč je o Otíkovi z filmu Vesničko má středisková, který se pyšní velkou diváckou oblibou. A když píšeme velkou, myslíme tím opravdu velkou. Odpovídá tomu i divácké hodnocení napříč filmovými portály. Například Česko-Slovenská filmová databáze ukazuje celkové hodnocení 88 %.

Snímek se zároveň umístil v žebříčku nejlepších filmů na 51. místě a v žebříčku nejoblíbenějších filmů na 132. místě. Nutno podotknout, že se jedná o žebříček všech filmů, které se v databázi nacházejí, tedy i těch zahraničních. Vesničko má středisková tak musel porazit mnoho zahraničních snímků, aby se dostal na přední příčky žebříčku. A to se mu povedlo.

Jeho pohled řekl více než tisíc slov

Postava Otíka Rákosníka je velice tichá, ale zároveň dobrosrdečná a tak trochu naivní. Otík je mírně mentálně zaostalý a ve filmu pracuje jako pomocník řidiče nákladního auta. Právě jeho postava je tou nejsmutnější ze všech českých filmů. Ptáte se proč? Odpověď je poměrně jednoduchá.

Tento mladík je navzdory svému postižení velmi milý, chápavý a obětavý. Setkává se s krutou realitou a zároveň je v hodně věcech naivní a věří jen v dobro. Role Otíka ve snímku příliš nehovořila, ale za to jeho obličej ano. Když jste jej v televizi viděli, vyjádřilo to více než tisíc slov. Smutný pohled a oči mluvily samy za sebe a i když vám přímo neřekl co má na srdci, mohli jste to vyčíst z jeho smutné tváře. 

Obličej Otíka však není jen pouhá součást role, je v něm něco mnohem hlubšího. Do tváře se mu promítá smutek, nedorozumění se svým okolím, ale zároveň touha po tom zapadnout, i když ví, že to nikdy úplně nepůjde. Otík je zkrátka tak trochu jiný, než lidé v jeho okolí, a to ho dělá neobyčejnou a inspirativní postavou. Právě ta jinakost, kterou oplývá, ho dělá nezapomenutelným. 

Herec, který se do role přímo vžil

Jedním z hrdinů tohoto filmu je herec János Bán, muž, který Otíkovi propůjčil nejen svůj obličej, ale také část své duše. Pro řadu českých diváků bude tento herec navždy Otíkem. A to i přesto, že má slibnou kariéru a zahrál si v několika filmech a seriálech. Není však divu, Bán si v našem filmu zahrál jenom jednou. Jedná se totiž o herce z Maďarska. Jeho kariéra primárně jede tam.

Režisér filmu Jiří Menzel při obsazování role Otíka dlouho přemýšlel nad tím, kdo by měl tuto výraznou roli ztvárnit. Napadlo ho, že by mohlo být skvělé, kdyby ho hrál nějaký cizinec. „Nebude rozumět prostředí a dobře se mu bude role zaostalého prosťáčka hrát,” doplňuje portál iportal24.cz. Režisér se proto rozhodl do role obsadit maďarského herce. V té době byl Bán ve své zemi dost populárním hercem, a tak se nejednalo o žádného zelenáče. 

Všichni se nejspíš shodneme na tom, že byl tento herec naprosto skvělou volbou režiséra Menzela. Pravděpodobně nikdo by tu roli nezvládl tak dobře zahrát a vcítit se do ní, jako on. O jeho úspěchu na naší půdě ostatně hovoří i oblíbenost nejen postavy Otíka, ale také samotného herce Jánose Bána. U nás v Česku však zůstane navždy Otíkem Rákosníkem.  

Zdroje: autorský článek, iportal24.cz, csfd.cz, super.cz