Tenhle syčák nám za kádrů ničil nervy, ale ženské by mu z lásky uvařily guláš i ve 3 ráno
Byl to krasavec s talentem, který uměl zahrát na piano i na dívčí srdce. Když se na plátně objevil jako bezcitný svůdník, diváci jeho postavu nesnášeli. Paradoxně to byl právě tenhle lovec dívčích srdcí, který mu vynesl nejen slávu, ale i záplavu dopisů od fanynek.
Hořká komedie, které herec propůjčil tvář, patří k filmům, na které naše babičky nedají dopustit.
Z klavíristy svůdníkem
Vladimír Pucholt se v roce 1965 proslavil rolí klavíristy Mildy ve filmu „Lásky jedné plavovlásky“. Jeho postava bezcitného svůdníka, který oslní naivní dělnici z maloměsta, byla pro mnohé zkrátka neodolatelná. Film patří k nejslavnějším dílům Miloše Formana a i na ČSFD si vede velmi dobře.
V příběhu, který se odehrává ve Zruči nad Sázavou, sledujeme mladou dělnici Andulu, kterou hraje Hana Brejchová, která pracuje v továrně a zoufale touží po lásce v městě, kde na jednoho muže připadá deset žen. Pucholtův Milda přijíždí jako pianista na taneční zábavu a okamžitě si všimne naivní blondýnky. Po krátkém rozhovoru ji dostane do postele, slibuje jí věčnou lásku, ale pak na ni zapomene. Jenže Andula jeho sliby bere vážně a jednoho dne se objeví v bytě jeho rodičů v Praze.
Pucholtovo herectví bylo tak přesvědčivé, že mnozí diváci postavu Mildy skutečně nesnášeli. Paradoxně však právě tato role syčáka přinesla herci obrovskou popularitu. „Vladimír Pucholt byl herec s obrovskou intuicí, který ale nevěřil svému daru,“ vzpomínal později Miloš Forman.
Formanova intuice objevila hvězdu
Kouzlo Pucholtova Mildy bylo v tom, jak ho zahrál, tedy bez příkras a falše. Nikdo tam neviděl nacvičené grimasy filmového záporáka, ale čistě kluka, který prostě žije naplno a neohlíží se zpátky. Tenhle přístup k postavě klavíristy, který bere život jako koncert na jedno vystoupení, zabodoval u diváků i kritiky.
„Lásky jedné plavovlásky“ se dostaly mezi světovou elitu s nominací na Oscara a jejich kvalita přetrvala. Však je také britský filmový Empire v roce 2010 vynesl mezi stovku nejlepších zahraničních filmů všech dob.
Asi nejslavnější scénou filmu je ta v bytě Mildových rodičů, kde se setkávají všechny hlavní postavy. Josef Šebánek a Milada Ježková v rolích Mildových rodičů byli neherci, které filmaři objevili náhodou. Ježkovou dokonce v tramvaji, kde upoutola pozornost svéraznou mluvou, a Šebánka při hledání bytu pro natáčení.
Fanynky nepsaly Mildovi, ale Vladimírovi
Ačkoliv postava Mildy nebyla zrovna vzorem ctnosti, Pucholt se díky ní stal oblíbencem své doby. Přestože hrál bezcitného syčáka, který zlomil srdce milé dívce, začaly mu chodit stovky dopisů od fanynek. Mnohé z těchto dívek doufaly, že skutečný Vladimír Pucholt je úplně jiný než jeho filmová postava, a toužily se o tom přesvědčit osobně. Dokonce by mu i uvařily guláš – třeba ve 3 ráno…
Film se stal naprostým hitem. Do kin na něj přišlo přes dva miliony diváků a neslavil se jen domácí úspěch. Ve Státech se promítal několik měsíců v kuse v kině v New Yorku. Mezi diváky se údajně objevila i Jackie Kennedy, která si z kina odnesla spoustu dojmů a skvěle se při filmu bavila.
Nečekaný konec kariéry
Navzdory rostoucí popularitě a zbožňování fanynek se Pucholt s herectvím nečekaně rozloučil. Po roli horlivého příslušníka VB v Krejčíkově snímku „Svatba jako řemen“ z roku 1967 překvapil všechny. Sbalil si kufry, emigroval na Západ a zakotvil v medicíně. Z idolu, kterému chodily pytle dopisů od obdivovatelek, se během pár let proměnil v lékaře, který se specializoval na péči o ty nejmenší pacienty.
Důvody jeho odchodu od filmu nejsou dodnes zcela objasněny. Někteří se domnívají, že Pucholtovi vadila narůstající sláva a pozornost, jiní tvrdí, že ho herectví zkrátka přestalo naplňovat. Ať už byly důvody jakékoliv, role ve filmu „Lásky jedné plavovlásky“ se Vladimíru Pucholtovi vážně povedla.
Zdroje: cs.wikipedia.org, forum24.cz, csfd.cz
