Máte ho ještě doma? Vysavač, který dřív jen sbíral drobky, dnes ovládá aukce. Prodává se za 150 tisíc

Většina lidí považuje vysávání za nutné zlo, ale existuje skupina nadšenců, kteří za starožitné vysavače utratí celé jmění. Některé modely z padesátých let se na aukčních síních prodávají za ceny nových automobilů. Co dělá z obyčejného úklidového nástroje sběratelský poklad? A proč někteří experti tvrdí, že jeden konkrétní model předčí vše, co dnes najdete v obchodech?

Jestli patříte mezi ty šťastlivce, kteří zdědili po babičce nějakého toho pomocníka do domácnosti, možná byste ihned měli zamířit na půdu. Mezi starými křesly a zaprášenými kufry se může skrývat skutečný poklad. Ne, nemluvíme o šperkovnici nebo starých mincích, řeč je o vysavači.

Vysavače z padesátých a šedesátých let měli totiž jednu zásadní vlastnost, a to že vydrželi prakticky věčně. Dnešní plastové hračky se mnohdy rozpadnou po třech letech, ale babiččin kovový pomocník vysává dodnes. A právě proto ho sběratelé chtějí za každou cenu. Zachovalé retro vysavače zejména na amerických specializovaných aukcích dosahují šílených částek. 

Sběratelé vintage domácích spotřebičů tvoří poměrně uzavřenou komunitu. Vědí přesně, co hledají, a nejsou ochotni ustupovat. Když se na aukci objeví vzácný model v dobrém stavu, ceny jdou rychle nahoru, protože se mezi sebou předhání, kdo jej získá.

Švédský génius jménem Wenner-Gren

Příběh nejžádanějšího sběratelského kousku začíná v roce 1908 ve Vídni. Mladý švédský obchodník Axel Wenner-Gren tam spatřil ve výloze stroj, který doslova změnil jeho život. Byl to americký vysavač Santo, dvacetikilové monstrum za 73 dolarů.

Wenner-Gren se místo nákupu rozhodl stroj okopírovat a vylepšit. Čtyři roky na tom usilovně pracoval a v roce 1912 uvedl na trh Lux 1, který vážil „jen“ čtrnáct kilo a znamenal začátek nové éry. V roce 1919 se tři firmy spojily a vznikl Electrolux. Název složili z jejich jmen, tedy z Elektromekaniska, Elektron a Lux. 

Kolejnice, které dobyly svět

Skutečnou revoluci však přinesl až rok 1921. Model V byl první vysavač na světě, který ležel na podlaze na dvou kovových kolejnicích. Konečně odpadlo tahání se s těžkým strojem. Kolejnice vymyslel osobně Wenner-Gren a jejich design se stal celosvětovým standardem na příštích padesát let. 

A právě tento model dnes láme cenové rekordy. Zachovalý exemplář s kompletním příslušenstvím a původní dokumentací dosahuje na aukcích cen kolem 150 tisíc korun. Pro sběratele je to tak trochu svatý grál.

Když se reklama povedla až moc

Electrolux si vysloužil místo v učebnicích marketingu díky jedné odvážné kampani. V šedesátých letech vstupoval na britský trh se sloganem „Nothing sucks like an Electrolux“. Česky bychom to přeložili tak, že nic není tak na nic jako Electrolux. 

Celá akce byla promyšlená provokace. Média se předháněla v reportážích o „nejhorší reklamě roku“ a Electrolux získal pozornost, o které se jiným firmám ani nesnilo. Za pár měsíců už ho znal každý.

Konkurence dosahovala taktéž zajímavých výsledků

Electrolux samozřejmě nebyl jedinou značkou, která se v oboru snažila uspět. Hoover v roce 1954 představil model Constellation, který skutečně levitoval nad podlahou. Díky výfukovému vzduchu se vznášel jako malé UFO. Futuristický design z něj udělal ikonu padesátek.

Bissell pro změnu zákazníky lákal drobnými pomocníky s roztomilým názvem „Little Queen“. Hospodyně „Malou královnu“ milovaly, protože byla malá a elegantní. Dnes za zachovalé kusy platí sběratelé kolem padesáti tisíc. Singer, proslavený šicími stroji, zkusil štěstí i s vysavači. Model Deluxe vypadal jako metalový detektor a dodnes platí za mistrovské dílo art deco stylu.

Paradoxně může být nákup starého vysavače rozumnější než pořízení nového. Zatímco moderní plastový model ztratí hodnotu hned po vybalení, kvalitní retro kus každoročně zdražuje. Mnoho veteránů z padesátek navíc dodnes bezchybně slouží.