Pokud máte doma tuto sklenici od okurek, zbystřete. Jedna se právě vydražila za 75 000 Kč

Sběratelé dnes skupují kde co, od pivních tácků po staré poštovní známky. Mezi nejbizarnější úlovky patří obyčejné zavařovačky, které se prodávají za ceny luxusních hodinek. Vrcholem všeho je československá sklenice, která změnila majitele za 75 tisíc korun. 

Zavařování již spousty let slouží k uchovávání domácích kompotů, marmelád či nakládané zeleniny. A dnes některé starší kousky dosahují na aukcích hodnot srovnatelných s cenou kvalitních šperků. Celé to přitom začalo v Americe před občanskou válkou. 

Byla to doba bez elektřiny, bez ledniček i bez mrazáků. Lidé jedli v zimě to, co stihli naložit do soli, usušit nebo naložit do octa. Maso viselo v udírně a zelenina ležela ve sklepě mezi pískem. A pak přišel jeden šikovný klempíř z Philadelphie, řemeslník John Mason, který měl již dost toho, jak se mu doma kazí jídlo. 

V roce 1858 si nechal patentovat sklenici se závitem a kovovým víčkem. Když se obsah zahřál a pak vychladl, vzniklo uvnitř vakuum, které pomáhalo držet bakterie venku. Poprvé v historii tak mohli lidé bezpečně skladovat jídlo celé měsíce.

Rekordní prodeje historických zavařovaček

Warren Van Vliet se vrátil z války a začal učit děti ve škole, po večerech ale kutil ve své dílně. Právě tam vymyslel sklenici s kovovým mechanismem, kdy drátěná konstrukce objímala nádobu a pomocí páky vytvářela dokonalý uzávěr. Fabrika, kde se jeho vynález vyráběl, však po čtyřech letech shořela. Z tisíců kusů jich přežilo jen pár. 

Dnes existují na světě jen dva kusy v barvě jantaru. Právě jeden z nich se prodal za víc než půl milionu korun. Sběratel George McConnell tu svou koupil v sedmdesátých letech za pár tisíc a třicet let ji měl vystavenou na poličce. Barva skla dokáže cenu obecně několikrát znásobit. Výroba barevného skla totiž byla odjakživa drahá a složitá. 

Jantarové odstíny se používaly hlavně proto, že dobře chrání obsah před světlem a částečně i před UV zářením, proto v nich dodnes najdete pivo nebo léky. Smaragdově zelené sklo vznikalo přidáním měděných sloučenin, což bylo výrazně nákladnější než obyčejná výroba. A mléčně bílé, takzvané opálové sklo, se barvilo pomocí kostní moučky.

Sběratelský hit z kanadského Ontaria

Amber Beaver Jar je sklenice, na níž je vyražený bobr, národní symbol země. Když Evropané připluli do Severní Ameriky, hledali zlato, ale místo toho objevili bobry. Jejich kožešina byla v Evropě tak žádaná, že se za ni platilo zlatem. Několik let se tak celá kanadská ekonomika točila kolem těchto hlodavců. Sklenice s bobrem se vyráběly v malé sklárně v Ontariu. Když sklárna zkrachovala, sklenice postupně zmizely ze světa. Dneska se jedna prodává za cenu kolem 3 100 dolarů.

České sklo, které válcuje světovou konkurenci

Už ve středověku stály české sklenice na stolech králů po celé Evropě. Během první republiky pak dosáhlo české sklářství vrcholu. V té době vznikaly kousky, které dnes visí v muzeích od New Yorku po Tokio. Glass jar with silver lid, sklenice se stříbrným víčkem z roku 1930, se poměrně nedávno vydražila za 75 tisíc korun.

Teď vás určitě napadá, nemám něco takového doma? Možná ano, ale pravděpodobně ne. Většina starých sklenic má pro nás hodnotu sentimentální, ne finanční. Pokud však doma máte zavařovačku v jantarové, modré, mléčně bílé nebo černé barvě, možná se na vás štěstí přeci jen usměje. Nejlepší místa na hledání jsou jako vždy babiččina půda nebo staré chalupy. 

Hon za něčím unikátním

Ručně foukané sklo je dodnes velmi oblíbené, a to nejen u sběratelů. A kdo ví, možná se budou lidé za sto let prát o vaši zavařovačku z Kauflandu. Nebo bude plastová dóza z IKEY stát jako dneska Rolexky. Všechno chce svůj čas.