Děda ho tahal po polích a chrápal v něm s partou na chmelu. Teď mu za něj nabízejí 3 miliony
Zatímco někteří při chmelové brigádě spali na palandách, jiní si uměli dopřát luxusu. Nejinak tomu bylo i u dědečka, který se svěřil na diskuzním fóru. Ten spával na tak lukrativním místě, že by za něj dnes získal i více než 3 miliony korun.
Žatecko, Rakovnicko či Lounsko. Tato místa byla nejen v komunismu spojena s chmelovou brigádou. Ta se každoročně pořádala na konci léta. Jezdili na ni hlavně středoškoláci a vysokoškoláci, kteří si tak buď chtěli prodloužit léto, nebo to dostali povinně od své školy. Kromě toho, že zde studenti a další dobrovolníci trhali chmelové hlávky z rostliny, děla se tu i spousta zábavy.
Při sledování Starců na chmelu starší generace vzpomínají na své mládí
Na tu můžete zavzpomínat například v klasickém československém filmu Starci na chmelu. Tento hudební film v režii Ladislava Rychmana se odehrává právě na chmelové brigádě. Mezi herce, kteří se v něm objevili, patří Josef Kemr, Irena Kačírková nebo Ivana Pavlová. Film vypráví příběh o lásce, ale také síle kolektivu, morálce a svobodě mladých lidí. Především mladé generace, které chmelovou brigádu na vlastní kůži nezažily, se mohou podívat, jak tato brigáda autenticky vypadala. Starší lidé zase mohou zavzpomínat na své mládí.

Není auto jako auto
Zatímco v dodnes často reprízovaném filmu účastníci brigády spali ve společných ložnicích, ve skutečnosti to mohli být stany nebo také auta. Právě v jednom z aut spával i dědeček muže, který by dnes svůj vůz na čtyřech kolech mohl prodat i za několik milionů.
Výrobcem tohoto luxusního vozu byla na světě třetí nejstarší automobilka Tatra. Ta svou činnost rozjela díky zakladateli Ignáci Šustalovi v Kopřivnici v roce 1850. Na začátku byla dílna na výrobu kočárů, následně se vyráběly i železniční vagóny. V roce 1897 došlo k vyrobení prvního automobilu – NW Präsident. Tento model se dodnes řadí k jedněm z prvních vyrobených vozů v Evropě.
Již v minulosti měl tento model vysokou cenu
Dědečkova rodina si značku Tatra zamilovala. Tehdy byla důkazem kvality a originality. Při pořízení tohoto vozidla mu hrála do karet movitost jeho rodiny. Jinak by si tento model rozhodně nemohl dovolit. Zatímco běžný smrtelník by na takové auto musel šetřit i více než pět let, jeho rodina si jej pořídila do roka od výroby.
Tatra 613 byla v tehdejší době považována za luxusní limuzínu pro státní elity. I když se běžně dala koupit přes Mototechnu, její hodnota se vyšplhala až na více než 280 000 Kč. Není tak žádným překvapením, že v dnešní době zachovalé kusy ve vysoké kvalitě pořídíte i za cenu přesahující 3 miliony korun.

Sběratelé starších vozů u Tatry 613 oceňují unikátní design, ruční výrobu či vzduchem chlazený osmiválec. Vyrobeno bylo okolo 20 tisíc kusů. I to z něj dělá sběratelský unikát. Děda jej však ne a ne prodat. Moc dobře si sice uvědomuje, že by získal vysokou finanční částku. Vzpomínky, které na toto auto má, by se mu ale prodejem vypařily jako pára nad hrncem.