Z přiznání manželky Jana Kanyzy jde mráz po zádech. Po 50 letech vyšlo najevo, co si o něm opravdu myslela

Manželství je jedním z nejintimnějších a nejkomplexnějších vztahů, které mohou dva lidé zažít. Jenomže v dnešní době už je letité, a přitom harmonické manželství vzácným pokladem. A obzvlášť takové, které je pod drobnohledem veřejnosti, protože jeden či oba z manželů jsou umělci.

Věříte tomu, že může manželský svazek vydržet padesát let? Dřív to bylo zcela běžné, v dobách našich prarodičů slavil zlatou svatbu skoro každý pár. Pokud se dožil. Dnes už manželství není v módě. Ale spíš je to jen nedostatek charakteru. Lidé na sebe nechtějí brát tu zodpovědnost za rodinu. Když žijí jen jako partneři, mají pocit větší svobody. Že to prostě mohou kdykoliv zabalit, když jim to nebude vyhovovat.

Síla vzájemného respektu, komunikace a úcty

A bohužel většina lidí dnes myslí jen na sebe. Jeden druhému vyčítá, jaký je, místo toho, aby se do partnera snažili vcítit a pochopit ho. Vždyť každý v sobě máme spoustu dobrého a každý si neseme spoustu chyb a nedostatků. A současné generace se o tom nenaučili mezi sebou mluvit. Dnešní „rodinné“ páry většinou tvoří dva jedinci, kteří sedí každý u svého mobilu nebo notebooku. Páry se vůbec nesnaží spolu sžít a když to drhne, jdou hned od sebe. Na úkor dětí. Ale pryč od tohoto tématu. Dnes se chceme věnovat svazku pevnému, který už trvá 48 let. A tím je manželství Jana a Žofie Kanyzových.

Poohlédnutí za Janovou cestou životem

Ve své době patřil Jan Kanyza k těm nejatraktivnějším hercům. Narodil se v roce 1947 a jeho domovem byl Lipník nad Bečvou. Později se odstěhovali do Olomouce. Po střední škole absolvoval DAMU, kde studoval pod vedením Miloše Nedbala. Kromě herectví se Jan věnuje i malířství a jeho obrazy byly vystavovány v USA, Německu, Francii a Švédsku. Je také autorem a ilustrátorem několika knih pro děti.

Méně známé je, že jeho další zálibou je umělecké fotografování. Velmi úspěšně se projevil i pěvecky. S Věrou Martinovou nazpíval dvě písně: Poslední Rallye a Ve dvou se to táhne líp. A svůj nezaměnitelný hlas propůjčoval i pro účely dabingu. Jan Kanyza je prostě všeumělec. A to až do dnešních dnů.

Kuriózní seznámení páru

Žofie si zpočátku myslela, že Jan, který se jí zalíbil na první pohled, o ni nebude mít zájem. Poprvé se totiž potkali na seznamovacím večírku pro chlapce. A proto chtěla Žofie odejít. Jan ji však požádal, aby zůstala, jinak že by se tam cítil osaměle. A Žofii svitla naděje, že její prvotní myšlenka, že Honza je na kluky, je mylná. A byla.

Láska, která zrála s časem

Manželé Kanyzovi vychovali dceru Barboru, která se usadila v Severní Karolíně v Americe. Její manžel je totiž příslušníkem americké námořní pěchoty. A tahle skutečnost naučila Jana a Žofii cestovat. Za dcerou a vnoučaty a za novými zážitky. Manželství Jana a Žofie Kanyzových je vzácným příkladem porozumění a vzájemné podpory. Vždyť jejich cesta životem nebyly jen samé radosti.

Třeba v dobách, kdy byl Jan obviněn ze spolupráce StB. Trvalo pět let úsilí, než ho soud očistil. A Žofie stála při něm. „Občas se o nás psalo, někdy hezky, jindy méně,“ říká Žofie. „Ale nikdy jsme se tím nenechali ovlivnit. Jan měl dar nadhledu. Uměl se zasmát i tomu, co by jiného rozčílilo.“ Je jasné, že pouto mezi nimi je velice silné.

Zlatá svatba na dohled

Každé dobré manželství dokáže zdolat mnoho překážek. Jen stačí chtít. Vždyť už předem musí být každému dospělému jasné, že za 50 let života může každý sem tam šlápnout vedle. A pak by mohlo přijít na řadu pochopení a odpuštění. Ovšem také zamyšlení se sama nad sebou, zda na chybném kroku nenesou vinu oba. Dobré manželství drží pohromadě rodina, láska a přátelství! Ale na tom se musí usilovně pracovat, většinou nic z toho nepřijde samo. A to Kanyzovi zjevně dokázali.

I když už Jan Kanyza ohlásil ukončení herecké a dabingové kariéry, stále maluje. A sám říká: „Něco dělat musím, abych to stárnutí oddálil. A na malování je krásné to, že si ho mohu dělat tak, jak já chci, nikdo mi nemusí radit a závisí to pouze na mně.“

Zdroje: ŽivotVČesku, Wikipedia, ProZprávy