Za komančů to byl fešák z obrazovky, který měl odpověď na všechno. Dnes bychom mu nevěřili ani déšť, i kdyby venku lilo

Pamatujete si ty časy, kdy televize byla symbolem důvěry? Kdy jsme věřili hlasu, který k nám promlouval z obrazovky, ať už oznamoval novinky nebo s úsměvem vysvětloval, proč má být zítra hezky? V době, kdy byl svět jednodušší a programová nabídka omezená, stačil jeden herec, který dokázal zaujmout všechny. Fešák, který měl šarm, jistotu a odpověď na všechno.

Dnes bychom mu možná nevěřili ani předpověď počasí. Kdyby nám dnes s vážnou tváří předpovídal slunečno na základě statistiky, spíš bychom se usmáli, než mu uvěřili. A přesto jsme mu tehdy věřili. Byl přesvědčivý, sebejistý a působil, že má odpověď na všechno. Tehdy jsme ho považovali za ztělesnění spolehlivosti, elegance i humoru. V té době jsme prostě věřili obrazovce a lidem na ní, protože působili skutečně a s přesvědčením.

Ten, který působil, že ví všechno

Působil jako někdo, kdo má svět pevně v rukou. Inteligentní, uhlazený, pohotový. Mluvil klidně, ale přesvědčivě. A i když byla jeho postava trochu namyšlená, divákům byl sympatický. Měl totiž něco, co se tehdy považovalo za ideál. Jistotu, vtip a autoritu bez potřeby křičet.

Tímto přirozeným šarmem si podmanil celé publikum. V televizi se objevoval pravidelně a pokaždé působil, jako by přesně věděl, co říct. Dnes bychom řekli, že by z něj byl dokonalý influencer. Jen bez sociálních sítí a selfíček.

Hvězda, která dokázala zaujmout i beze slov

Na obrazovce se objevil muž, který působil, že má život přesně spočítaný. Sebevědomý, vtipný, přesvědčený o síle čísel a statistik, a přece tak lidský. Byl to typ hrdiny, kterého si tehdejší diváci okamžitě zamilovali. Závodní řidič Standa Volejník, za kterým stojí šarmantní muž Petr Nárožný. Jeden z nejvýraznějších herců své generace, který dokázal spojit humor s lidskostí a lehkostí.

Film sám o sobě zlidověl, ale právě díky Nárožného výkonu má i po padesáti letech stále švih. Kombinace ironie, inteligentního humoru a civilního projevu z něj udělala jednoho z těch herců, kteří se prostě nedají zapomenout.

Když charisma přebije scénář

Na tehdejší poměry měl film neobvyklé tempo a množství situačního humoru, který nezesměšňoval, ale odlehčoval. A Nárožný do své role vnesl něco víc. Kouzlo, které nezmizí s titulky. Nehrál karikaturu ani dokonalého hrdinu, spíš obyčejného chlapa s vlastními slabostmi. A právě proto působil uvěřitelně.

Zpětně si uvědomujeme, že jeho výkon měl přesně to, co dnes herci často postrádají – přirozenost. Nehrál pro efekt, ale pro diváka. A i když byl jeho Volejník občas až příliš sebejistý, díky Nárožného lidskému projevu mu diváci odpustili všechno.

Atmosféra doby a kouzlo normalizačního filmu

Sedmdesátá léta nebyla pro československý film jednoduchá. Cenzura hlídala každý scénář, ale tvůrci si i tak našli cestu, jak do filmů propašovat nadsázku a humor. Jáchyme, hoď ho do stroje! byl přesně tím případem. Zábavný, chytře napsaný a v jádru velmi lidský. Lidé v kinech se smáli nejen absurdním situacím, ale i sami sobě. Nárožný se v roli závodníka stal symbolem člověka, který věří v pořádek, systém a trochu i v náhodu. ‚A přesně to tehdejší diváci chápali.

Z filmového plátna k nim promlouval někdo, koho znali ze svého okolí. V hospodách, na pracovištích i v domácnostech se po premiéře citovaly hlášky, které zlidověly. Standa Volejník tak vstoupil do dějin nejen jako postava, ale i jako kus kolektivní paměti. A Petr Nárožný tím potvrdil, že skutečný talent dokáže prorazit i tam, kde svoboda slova měla své mantinely.

Muž, který zůstal svým

Petr Nárožný se nikdy nestal jen symbolem jedné role. Přesto právě Standa Volejník zůstal ikonou televizní éry, která dokázala diváky vtáhnout bez digitálních triků, umělé nostalgie nebo algoritmů. Dodnes v něm vidíme herce, který hrál srdcem a který měl dar přirozeně spojit komedii s opravdovostí.

A když si dnes pustíme film z roku 1974, možná se při prvních minutách přistihneme, že tomu fešákovi z obrazovky věříme znovu. A to je na tom to krásné. Že charisma, poctivost a talent nepodléhají módě ani době.

Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, postavy.cz