Celý svět se třese hrůzou: Záhadné monstrum na dně oceánu sežralo celého aligátora jako jednohubku

Staletí zkoumáme povrch naší planety, létáme ke hvězdám a odemykáme tajemství vesmíru. Přesto je tu svět, který nám zůstává snad i cizejší než třeba samotný Měsíc, a tím jsou tajemné oceánské hlubiny. V nich se skrývá tma, ticho a tvorové, které jsme možná ještě nikdy nespatřili a vůbec netušíme, že existují. Každý pokus proniknout do jejich říše přináší nové otázky a jen málokdy jasné odpovědi.  

Oceány pokrývají více než 70 % povrchu Země, ale lidé dosud prozkoumali jen zlomek jejich hlubin, kdy odhady hovoří o méně než 5 %. Každá expedice tak přináší nové poznatky, ale také potvrzuje, že oceány známe zatím opravdu jen hodně povrchně.

Právě s touto neznalostí v zádech se vědci z Louisianské univerzity rozhodli otestovat neobvyklý experiment, kdy spustili na dno Mexického zálivu tři mrtvé aligátory a nejspíše čekali celkem klidné vědecké pozorování. Měli totiž v plánu zjistit, kdo a jak rychle se o neobvyklý zdroj potravy postará. Místo toho ale narazili na scénář, který by klidně obstál i ve filmu o podmořských monstrech.

Experiment, který nemá obdoby 

Těla tří aligátorů, připevněná ocelovými lany k těžkým závažím, byla spuštěna do Mexického zálivu do hloubky přes dva kilometry. Vědci věděli, že na podobných místech se z mrtvých velryb stávají celé „podmořské bufety“, aneb whale falls. Když tělo velryby klesne na dno, spustí se řetězec událostí, kdy se nejprve na ni vrhnou žraloci a další ryby, pak nastoupí červi Osedax, kteří rozkládají kosti, a nakonec bakterie, jež zpracovávají zbytky tuků.

Taková hostina může živit hlubinný ekosystém desítky let a přinášet život i tam, kde jinak panuje chlad a temnota. Jak to ale dopadne s aligátory, kteří do moře přirozeně nepatří?

Zmizení, které budí hrůzu

Odpověď přišla nečekaně rychle a byla šokující. Už totiž do 24 hodin prorazili tvrdou kůži prvního aligátora obří korýši Bathynomus giganteus, což jsou příbuzní suchozemských svinek, jenže ve verzi dlouhé až 30 centimetrů.

Druhý aligátor vydržel podstatně déle, ale po 51 dnech na dně nezůstalo nic víc než kostra. Ta se brzy stala domovem pro červy Osedax, známé také jako „kostní červi“. Ti jsou obvykle spojováni s velrybími kostrami, tentokrát se však poprvé objevili i u plazů. V případě třetího aligátora ale přišel nečekaný zvrat, protože zmizel úplně. Zůstalo po něm jen těžké závaží a přetržený kus ocelového lana. Co mělo takovou sílu? Vědci nevylučují útok žraloka obrovského, ani možnost, že jde o tvora, kterého věda ještě nezná a ten aligátora slupl jako jednohubku.

„Příroda nás nikdy nepřestane překvapovat,“ připomněl vedoucí experimentu.

Virtuální potápění s Googlem 

Chcete sami nahlédnout pod mořskou hladinu, aniž byste museli absolvovat potápěčský kurz nebo cestovat tisíce kilometrů? Google Sea View vám to dnes umožní. Jde totiž o speciální část služby Street View, která přenáší kamery až pod hladinu oceánu.

Díky ní se můžete virtuálně „ponořit“ na místa, kam se běžně dostanou jen zkušení potápěči, například podél Velkého bariérového útesu spatříte hejna tropických ryb, u havajských ostrovů nahlédnete mezi korálové zahrady a u vraku lodi Mary Celeste pocítíte mrazení z její záhadné historie. Stačí pár kliknutí a fascinující svět oceánu máte doslova na dosah ruky z pohodlí svého domova. 

Oceán máme v podstatě pod nohama, a přesto o něm víme překvapivě tak moc málo. Faktem je, že více než 95 % jeho hlubin zůstává stále neprobádaných. Právě proto každý experiment, včetně toho s aligátory, otevírá dvířka k novým objevům a připomíná, že naše znalosti o životě na Zemi jsou stále velmi neúplné. 

Zdroje: earthlymission.com, en.wikipedia.org, news.google.com