Zakázaný film: Kdo si ho v 70. letech doma pustil, tomu na dveře zaklepala StB. Viděli jste ho?
Tenhle kriminální thriller, který se odehrává v poněkud netradiční prostředí nemocnice, může působit z dnešního pohledu možná trochu směšně, ale za dob tvrdého socialismu to naopak nebyla vůbec sranda. Za sledování tohoto snímku vám klidně mohl hrozit výslech od StB nebo i něco horšího. Cenzura tehdy nesnesla pikantní scény, dneska byste se maximálně pousmáli.
V roce 1966 se pustil slavný český režisér Juraj Herz do natáčení svého prvního filmu s názvem Znamení raka. Chtěl odvyprávět kriminální příběh o vraždě v nemocničním prostředí, které je ale plné intrik a napětí. A to nejen toho mezilidského. Právě sexuální napětí, které vedlo k tehdy „pikantním“ erotickým scénám bylo důvodem k tvrdé cenzuře z pozice komunistické strany. Film byl proto poměrně rychle zakázán a poslán do trezoru, kde čekal až do pádu režimu v roce 1989. Při dnešním pohledu přitom tehdejší „přehnané“ scény působí vyloženě vtipně.
O čem to vlastně bylo?
Znamení raka diváka zavede do nemocnice, kde ale není nic tak jak by asi mělo být. Jeden z doktorů je zde zavražděn a podezřelých je zde bohužel značně víc, než je samotných pacientů. Jedna z lékařek se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a začne zločin vyšetřovat na vlastní pěst. Zatímco se ale věnuje vyšetřování, ostatní kolegové se věnují spíše jiným zájmům. Především alkoholu, zábavě a intrikářství. Celkově ale snímek není tolik o dramatickém vyšetřování, spíše jako o oněch intrikách.
Ve finále je to jako kdybyste koukali na jeden špatný den na běžné klinice, kde se navíc stala vražda. Juraj Herz se snaží dobře kombinovat krimi, psychodramatické scény a ukazovat jak špatně šlape systém, vzhledem k tomu, že se jedná o jeho první film, výsledkem byla trochu nesourodá a vtipně vypadající detektivka s několik erotickými scénami. I to ale stačilo na to, aby byl u režimu v nevoli.
Co tedy vadilo cenzuře?
Co ale na filmu tak strašně soudruhy komunisty pobouřilo? První ze všeho bude asi ona zapovězená nahota, která se ve filmu volně ukazuje. To pro režimní výchovu nebylo úplně dobré a mohlo to narušovat hodnoty občanů. Dnes by film přitom mohl klidně získat hodnocení 12+ a nic zásadně zlého by se nestalo.. Tehdejší pojímaní intimností asi bylo značně posunuté od toho našeho. Druhým podstatným důvodem byla samozřejmě podprahová kritika režimu, která není ve filmu sice úplně na prvním místě, ale zkušené divácké oko ji zaznamená. Například postava málo kvalifikovaného komunistického lékaře je trochu výsměchem tehdejšímu režimu, který byl na podobné věci hodně citlivý. A tak ani začínající režisér Herz, který se později postaral například o Spalovače mrtvol, neunikl komunistickému cenzurnímu radaru.
Proč je to dnes směšné?
Dneska film samozřejmě působí na diváky naprosto rozdílným dojmem, než tehdy. To, co bylo tehdy považováno za balancující na hraně je dneska absolutně běžnou praxí ve filmech, které vysílají televize v odpoledních hodinách. Třeba ony problematické „lechtivé“ scény, které dříve mohly ohrozit mravní východu mládeže jsou dnešním prizmatem brány jako absolutně normální scény. Přeci jenom se jednalo například o vášnivější polibek do výstřihu nebo intimnější objetí. Rozhodně nedosahoval film takové úrovně, jako některé dnešní seriály a filmy, které jsou navíc dostupné třeba od 16 let věku. Zdali je ale tato hranice přístupnosti nastavena správně, si už musí přebrat každý sám.
Zdroje: filmovyprehled.cz, csfd.cz, kinobox.cz
