Celý život jsem o Vánocích zapalovala svíčky. Když jsem zjistila, proč se to dělá, úplně mě to zaskočilo

Každoročně si při vánoční večeři automaticky zapalujeme svíčky. Patří k tomu stejně samozřejmě jako dárky nebo bramborový salát. Málokdo si ale klade otázku, proč to vlastně děláme a co tento úkon doopravdy znamená. 

Za zdánlivě prostoučkým gestem se skrývá něco mnohem hlubšího, síla, která dokáže uklidnit naši mysl a vyléčit unavené nervy. Jak se blíží Štědrý den, tak vždy zhruba víme, co nás čeká. Vytáhneme svícny ze skříně, vybalíme adventní věnce, případně nakoupíme nové svíčky. 

Někdo miluje klasickou bílou, jiný vybírá červenou, třetí si dopřeje zlatou nebo stříbrnou. Nejde v tomto případě ale jen o krásu. Svíčky zkrátka hořet musejí, na stole, na parapetu, někdy i na stromečku.

Svíčky doprovázely rodiny v těch nejdůležitějších chvílích

Historie svíček je stará jako lidstvo samo. Dávno předtím, než se zrodil první stromeček, lidé vyráběli světýlka z loje, vosku, velrybího tuku i ořechových výtažků. V každé kultuře, na každém kontinentu měly svíčky jedno společné, nebyly pouhým zdrojem osvětlení.

Oheň byl strážcem, ochráncem i průvodcem duší. Proto hořely plamínky při narození miminka, při loučení se zesnulými, při modlitbách i magických obřadech. Lidé věřili, že světlo chrání před temnotou, nejen tou fyzickou, ale i tou vnitřní.

Zapálíte si svíčku u stolu a je vám u toho dobře. Lidé tisíce let seděli kolem ohně a cítili se v bezpečí. Když přišla tma, oheň dodával naději, že přežijete noc. Že vás nežere nějaká šelma. A tahle vzpomínka v nás prý je stále uložená, i když bydlíme v paneláku s radiátorem. Proto když koukáte do plamínku, mozek vám říká, že jste v pohodě, doma, v bezpečí. 

Tajemství ukryté v plamenech

Všimli jste si někdy, že když se díváte do plamenů, vaše myšlenky se zastaví? Vědecké výzkumy prokázaly, že sledování hořící svíčky má opravdu meditativní účinky. Tančící plamen dokáže zklidnit mozek a snížit produkci stresových hormonů.

Zkuste si vybavit loňské Vánoce. Sedíte u prostřeného stolu, večeře už je za vámi a vy akorát tak zíráte do svíčky. V té chvíli vás netrápí práce, starosti ani plány do budoucna. Jste zkrátka jen přítomní. A právě to je ten léčivý efekt, o kterém téměř nikdo nemluví.

Žijeme v éře nekonečného spěchu, multitaskingu a digitálního šílenství. Svíčka nás tiše vrací zpátky k sobě. Přitahuje pozornost, zpomaluje dech, uklidňuje srdce. 

Staré české pověry o vánočních svíčkách

Podle jednoho zvyku měla na Štědrý den svíčky sfouknout výhradně Marie, aby rodině nezmizel požehnaný klid. To dnes samozřejmě nedodržuje skoro nikdo, ale naznačuje to, jak důležitou úlohu světlo svíček v našich domovech hrálo.

Bílá barva, kterou preferujeme nejčastěji, není náhodná. Symbolizuje čistotu, klid a ochranu před zlem. Naši předci zapalovali bílé svíčky i během bouřky, protože věřili, že ochrání dům před úderem blesku. Červená vyjadřuje energii, vášeň a odvahu. Zlatá přináší prosperitu a radost, zelená harmonii s přírodou. 

Vůně, která otevírá brány vzpomínek

Kolik z vás si kupuje vonné svíčky? Vsadím boty, že docela dost. Skořice, jehličí či pomeranč s hřebíčkem, to jsou typická vánoční aromata, která voní domovem. Vůně opravdu ovlivňují naši psychiku. Skořice povzbuzuje a dodává sílu, levandule uklidňuje a odbourává napětí, citrusy pro změnu zlepšují náladu i soustředění. 

Přesně tyto esence běžně najdete v adventních a vánočních svíčkách. Zajímavé je propojení čichu s emoční částí mozku. Proto jediná známá vůně dokáže vyvolat vzpomínku na Vánoce z dětství, na babičku pečící v kuchyni nebo na pocit absolutního bezpečí. 

Advent jako cvičení v trpělivosti

Než vůbec nastane Štědrý večer, prožíváme advent. Čtyři týdny, kdy postupně přidáváme plamínky na věnec. První symbolizuje naději, druhá mír, třetí přátelství a čtvrtá očekávání. Tento rituál je vlastně terapie sama o sobě. Učí nás nevyžadovat všechno hned, ale počkat si a nechat věci plynout svým tempem.

Klid nejde uhnat ani koupit. Přichází postupně, týden po týdnu, svíčku po svíčce.

Zdroje: jawa.as, medium.seznam.cz, novinky.cz