Zapomeňte na 8 hodin spánku. Vědci spočítali, kolik skutečně potřebujete a máme jasnou tabulku
Spánek je jednou z nejdůležitějších činností, které se naše tělo může věnovat. Nejen, že během noci dáváme odpočinout svému tělu, které se může zregenerovat po fyzické zátěži. Především totiž dáváme odpočinout i svému mozku, který dostane čas potřebný k tomu, aby si utřídil informace a mohl řádně fungovat. V moderní a uspěchané době je však jednoduché podlehnout rozložení životního rytmu. Člověk pak spí tu moc málo a tu zase příliš.
Dobře se vyspat je pro každého člověka základem kvalitního a úspěšného dne. Existuje však celá plejáda faktorů, která spánek ovlivňuje buď v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. Nabízíme vám možnost si krátce sednout a zamyslet se nad tím, co pro vaše tělo vlastně spánek znamená. Třeba si pak zapamatujete na co si dát pozor a vaše rána budou alespoň o něco snazší.
Spát se musí také umět
Ačkoliv se to může zdát směšné, i spánek je něco, k čemu je třeba přistupovat s rozvahou. Nestačí si jen lehnout, vypnout a doufat v nejlepší možný výsledek. Existuje řada faktorů, které můžete vědomě ovlivnit a svůj spánek tím výrazně zlepšit. Spánek totiž slouží mimo jiné i k tomu, že z mozku pomáhá odbourávat toxiny, které se během dne nahromadily a postihují jeho hladké fungování.
Kvalitní spánek slouží i jako příležitost k obnově fyzických sil a slouží jako prevence celé řady onemocnění. A způsobů, jak svůj spánek zlepšit, je hned několik. Patří sem například omezení přísunu stimulantů, jako je káva, v průběhu odpoledních a večerních hodin. Modré světlo z obrazovek taktéž narušuje vylučování melatoninu, což je hormon za spánek zodpovědný. Před spaním je tedy radno obrazovky omezit, nebo alespoň používat filtr modrého světla.
Pozor si dejte i na pravidelné odpolední šlofíky. Ty samy o sobě nejsou nebezpečné, ale je důležité je držet pod kontrolou. V případě, že si denní odpočinek dopřáváte na pravidelné bázi a spíte zpravidla déle, než 30 minut, může dojít k rozhození vašeho spánkového rytmu. Během noci se tak budete častěji probouzet a následující ráno se nebudete cítit na sto procent.

Lze se prospat ke zdravotním komplikacím?
Existuje i něco, jako je příliš velké množství spánku? Rozhodně ano a nese to s sebou hned celou řadu rizik, která se z dlouhodobého hlediska mohou projevit výrazně negativně. Ideální délka spánku je pro každého individuální, ale je důležité poslouchat své tělo. V případě, že trpíte přespáním, dostavují se podobné příznaky, jako v případě nedostatečného spánku.
Člověk, který spí až příliš, se tak může setkávat v průběhu dne s únavou a malátností, výkyvy nálad, chabým soustředěním, bolestmi hlavy a páteře a v nejhorším případě i úzkostné až depresivní stavy. Přemíra spánku může dlouhodobě navíc vést k celé řadě onemocnění.
Přespání může vést ke zvýšení hladiny cukru v těle, což může mít za následek rozvinutí diabetu. Spánek navíc tělo připravuje o čas, kdy se může hýbat a přemíra spánku může vést i k obezitě. Dalšími riziky jsou zmíněné úzkosti a deprese, ale i bujení zánětlivých stavů v těle, problémy se srdcem či riziko vzniku demence.

Jaká je tedy ideální délka spaní?
Jaká je tedy ideální délka spaní? Ta se liší od jednotlivce k jednotlivci, ale záleží také hlavně na věku. Přinášíme vám tedy shrnutí toho, kolik jaké věkové kategorie potřebují denně hodin spánku:
Věková skupina |
Potřeba spánku |
Popis |
---|---|---|
Novorozeňata |
15–17 hodin denně |
Spánek je dělený do cyklů. Během noci to činí 8 až 9 hodin a během dne 7 až 8 hodin. |
Kojenci |
12–14 hodin denně |
Stále platí noční spánek o délce 8 až 9 hodin a až dva denní šlofíky o délce přibližně 2 hodin. |
Batolata |
11–13 hodin denně |
Sem spadá i denní odpočinek, který je nejčastější po obědě a trvá několik hodin. |
Předškoláci |
10–12 hodin denně |
Potřebují dostatek spánku pro kvalitní vývoj kognitivních funkcí, které se v tomto období nejvíce rozvíjejí. |
Děti školního věku |
Alespoň 10 hodin denně |
Doporučená minimální doba spánku pro zdravý růst a vývoj. |
Děti v pubertě |
Alespoň 9 hodin denně |
V pubertě probíhají výrazné hormonální změny vyžadující velké množství energie. |
Adolescenti |
Ideálně více než 7 hodin denně |
Hluboký spánek ovlivňuje vylučování růstového hormonu. Zejména chlapci, kteří spí méně než 7 hodin, mohou podléhat úbytku počtu tvořících se spermií. |
Dospělí lidé |
7–8 hodin denně |
Důležitý je hluboký spánek, během kterého se zejména mozek nejvíce regeneruje. |
Senioři |
6–7 hodin denně |
Mají větší tendenci pospávat během dne, ale tyto šlofíky nenarušují pravidelnost nočního spánku tolik jako u mladších. |
Kromě samotné délky spaní je však důležité dodržovat i další aspekty kvalitního spánku. Sem patří klidné odpočinkové místo bez přílišného množství rušivých elementů, kvalitní matrace, kvalitní stravování a dodržování pitného režimu. Stejně tak je důležitá i teplota v místnosti, ve které spíte. Zpravidla platí, že v nižších teplotách se člověku usíná lépe. Pokud je však chlad přílišný, může vést k nočním běsům, takže je důležité najít střední cestu.
zdroje: zdravazada.cz, nzip.cz, techsvet.cz, sportdenik.cz