Zdeněk Pohlreich sbalil vařečku a utekl z vlastní kuchyně: Z jeho nové adresy vám spadne telefon do polívky

Zdeněk Pohlreich, přísný kritik českých restaurací, překvapil fanoušky nečekaným krokem. Muž, který utekl v roce 1989 z Československa a v Austrálii dělal šéfkuchaře, nyní zamířil úplně jinam než ke své plotně. 

Zdeněk Pohlreich má životopis, který by vydal na film. Po základce nesložil přijímačky na střední školu, takže musel jít na učební obor kuchař. Práce u plotny ho ale zpočátku vůbec nelákala, připadala mu nudná a bezvýznamná.

První zaměstnání našel v pražském hotelu Stop. Zároveň ale sportoval, aktivně hrával baseball za národní tým. Během výjezdu do Nizozemska na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let tak začal uvažovat jinak. Podmínky v socialistickém Československu ho neuspokojovaly. V roce 1986 se tak rozhodl, že odejde pryč.

V roce 1989, společně s tehdejší ženou Naděždou, zemi opravdu opustil. První měsíce v zahraničí rozhodně nebyly jednoduché. Kvůli politickému azylu pracoval v Nizozemsku pouze jako pomocník. Umýval hrnce v čínské restauraci.

Australské začátky

Po sametové revoluci mu azyl vypršel a musel Holandsko opustit. Odjel proto do Adelaide v Austrálii, kde žil jeho strýc. Tam dostal příležitost v restauraci La Guillotine, kde začínal jako zástupce šéfkuchaře a později se vypracoval na hlavní pozici. V Austrálii potkal softballovou hráčku Zdeňku Kukačkovou, která se o dvacet let později stala jeho druhou manželkou.

Po revoluci se ale vrátil domů, protože se mu tu otevřely nové možnosti. Procházel různými pražskými hotely, vzpomenout můžeme například Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott.

Vlastní podnikání

V roce 2007 se spojil s obchodním partnerem Lukášem Koubkem a společně otevřeli Café Imperial na pražské Poříčí blízko Náměstí Republiky. Jedná se o luxusní kavárnu inspirovanou prvorepublikovou érou. O rok později založili italskou restauraci Divinis za Týnským chrámem. A podniků, na jejichž otevření se Pohlreich podílel, by se našlo ještě více.

Mezitím se v únoru 2011 rozvedl s Naděždou a v říjnu téhož roku si vzal Zdeňku Kukačkovou u Bodamského jezera. Úředně platný sňatek proběhl až v listopadu za přítomnosti rodiny. 

Diváci objevili novou hvězdu

Prima na Pohlreicha vsadila už v roce 2009, když startoval pořad Ano, šéfe!, který se inspiroval v britských formátech kuchaře Gordona Ramseyho. Úspěšnost byla veliká, a proto následovaly i další projekty typu Na nože!, Šéf na grilu, Česko vaří s Pohlreichem nebo Rozpal to, šéfe!. Diváci oceňují zejména jeho přímočarost a odmítání kompromisů. 

Letos v říjnu diváci sledovali předposlední epizodu aktuální série Ano, šéfe!. Štáb zavítal do nádražní restaurace v Bruntále, kde hostinskou Martu trápily všední problémy. Marta dřív pracovala v kanceláři a gastronomii se nyní učila za pochodu.

Pohlreich tam tematicky dorazil vlakem a nechal si přinést kompletní nabídku. Smažený sýr ho nenadchl, tekoucí sýr ze strouhanky nevypadal zrovna atraktivně. Gulášovka ho rovněž neoslovila. V kuchyni pak zjistil, že Marta nemá žádné gastronomické vzdělání.

Během zátěžového testu, kdy byla hospoda narvaná hosty, vylezly problémy na povrch. Mezi kuchyní a servírkou Iris chyběla jasná hierarchie, takže Pohlreich musel situaci uklidnit pořádně ostře. Marta si z toho odnesla ponaučení, že v podniku musí být jasné, kdo velí.

Překvapivé spojení

Pohlreich, který celou svou kariéru kritizoval špatné vybavení kuchyní, sbalil vařečku a z kuchyně na chvíli utekl, aby se spojil s českou značkou Fabini. Jeho nová „adresa“ vám sice vyrazí dech, ale nenechte se ošálit, protože má blízko k jeho řemeslu. Tahle firma totiž vyrábí právě kuchyňské nádobí. Momentálně vznikla první televizní reklama značky a Pohlreich se stal její tváří. 

Ve vedlejší roli se objevil Jan Fabini, zakladatel firmy. Reklama upozorňuje na problém nekvalitního nádobí v českých domácnostech. V závěru se objevuje kuře s broskví, jídlo, které Pohlreich paradoxně nemá rád.

Zdroje: cnn.iprima.cz, mediaguru.cz, cs.wikipedia.org