Zdeněk Svěrák na pokraji rozvodu. Při natáčení filmu se zamiloval do krásné slovenské herečky

Každému se může stát, že se zamiluje, když to nejméně čeká. A taky se mu to možná ani nehodí. Žije si spořádaný rodinný život a najednou je nová láska tady. Ona je totiž nejmocnějším lidským citem, ale zároveň i tím nejzáhadnějším.

Člověk může mít spokojenou rodinu, stabilní a plnohodnotný vztah, děti a domov plný radosti a smíchu; a přesto se může hluboce zamilovat. Záleží na nátuře daného jedince, na příležitosti, ale nová láska může vzplanout i jen tak; podíváte se někomu do očí… a víte.

Když srdce přehluší hlas rozumu

Někdy mladí lidé lásku hledají, a ona nikde. A pak se čtyřicetiletý ženáč, který je ve svém vztahu spokojený, podívá nějaké cizí dámě do očí, uchvátí ho její intelekt nebo smysl pro humor. Anebo cokoliv jiného; spouštěče jsou totiž mnohé a naprosto nevypočitatelné. A ač je láska krásný cit, v podobných případech bývá zaděláno na pěkný průšvih. No, řekněte sami… Co teď s tím?! Vždyť zamilovaný člověk ani nedokáže moc soudně přemýšlet.

Láska nezná hranic

Člověk v běžném životě obvykle používá rozum a nejčastěji se cítí bezpečný v jakémsi řádu: rodina, práce, každodenní rytmus. I když to někdy vypadá jako stereotyp, je v tom rovnováha. A rovnováha přináší jistotu a klid. Ovšem, když do toho najednou vstoupí nová láska, ta tuto rovnováhu naruší. A člověk je najednou s rozumem v koncích. Zamilovat se může každý, ať je mu dvacet nebo šedesát let, ať je singl nebo má rozvětvenou rodinu.

U zadaných párů nebo manželů nebývá nové zamilování volbou, ale spíš takovou nečekanou a neplánovanou událostí. A od toho okamžiku už je máloco jako dřív. A něco podobného se kdysi stalo i našemu významnému režisérovi, scénáristovi a herci Zdeňku Svěrákovi.

Jako jed

I tak může zapůsobit nová láska. Kromě toho jde o název filmu Víta Olmera, v němž Zdeněk Svěrák sehrál hlavní mužskou roli. Jde o inženýra, muže v nejlepších letech, který má vlastně skoro všechno: postavení i rodinné zázemí. A přesto nyní v padesátce má pocit, že mu život nějak uniká mezi prsty. A když se u něj v práci objeví Slovenka Julka, bezhlavě se do ní zamiluje. Postupně si zničí manželství, profesní reputaci a ztratí vnitřní rovnováhu.

Tento film není jen komedií, i když je vtipný. Do určité míry je spíš tragikomedií. Zralý muž se snaží uniknout z každodenní rutiny, a přitom se zaplete do sítí, které si vlastně sám utkal. A pak přijde pád. Tento filmový snímek ukazuje, jak člověk může ztratit všechno, včetně sebe sama, když hledá smysl života tam, kde se nalézt nedá. Láska, která bývá lékem, se tentokrát změnila v jed. Ale ne takový, co zabíjí rychle, ale co pomaloučku rozkládá organismus. Tolik k filmu, neboť v našem dnešním povídání nejde o filmovou postavu, ale přímo o Zdeňka Svěráka.

Zamilovaný a záhy zhrzený umělec

Při natáčení se stalo to, co nikdo nepředpokládal ani neplánoval. Zdeněk se do krásné Julky, tedy do její představitelky Ivony Krajčovičové, skutečně zamiloval. Bral tento mimomanželský vztah dokonce tak vážně, že chtěl od své rodiny odejít a rozvést se. Jenomže do Ivony se tehdy zamiloval i režisér filmu Vít Olmer. A Krajčovičová nakonec dala přednost jemu. Sám Vít Olmer o tom řekl: „Tam se stala taková věc, která v tom hrála roli, a sice to, že jsme měli společnou lásku, slovenskou herečku Ivonu Krajčovičovou. Stali jsme se soky v lásce. Příznivá karta padla nakonec na mě.“

Takže Svěrák dostal košem ve filmu od Julky a v životě od Ivony. A protože láska mezi panem Svěrákem a jeho manželkou byla silná, nakonec tuto krizi ustáli. Avšak oba zmínění pánové se kvůli Ivoně Krajčovičové dokonce rozhádali. A jen na okraj: životní láskou a osudovým mužem Ivony Krajčovičové se stal režisér Peter Opálený.

Zdroje: ČSFD, ŽenyIPrima, Lifee