Uzavřela se jedna z nejkrásnějších kapitol české televize. Zemřel muž, který dal hlas i duši samotnému Krakonošovi

Když se řekne „Krakonoš“, okamžitě se nám vybaví obraz, který hluboko zakořenil v české kultuře. Za tímto obrazem stál muž, kterého diváci zpravidla neznali podle jeho jména. Přesto byl však pro tuto legendu klíčový. Odchod tohoto muže uzavřel jednu z nejzásadnějších kapitol české televizní tvorby.

Ve věku 92 let zemřela významná osobnost československé i české televize. Jako autor obrazové podoby mnoha pohádek, seriálů a pořadů pro děti patřil k lidem, kteří formovali vizuální vkus několika generací.

Jeho nejznámější prací se staly Krkonošské pohádky, legendární televizní seriál, který dodnes patří k nejčastěji reprízovaným titulům. Muž, který nás začátkem září opustil, dal Krakonošovi charakter a atmosféru, díky níž působí jako nadpřirozená, ale přesto lidská postava. Jeho smrt nám připomíná, jak významná a často nedoceněná je práce lidí stojících za kamerou.

Jak se rodil obraz Krakonošova království

Kameraman František Němec patřil k tvůrcům, kteří dokázali proměnit skutečné lokace v pohádkové světy. Na Krkonošských pohádkách pracoval s krajinným světlem, mlhou a kompozicí tak, aby z podhorských lesů a luk vytvořil téměř mýtický prostor. Diváci sice znali herce a příběhy, ale právě jeho práce s kamerou definovala to, jak působí samotná postava Krakonoše. Tedy jako moudrá a všudypřítomná síla přírody.

Krakonoš podle Němce není jen postava, ale především atmosféra. Němcova kamera se vyhýbala teatrálnosti a místo toho stavěla na tichých detailech: uhrančivém pohledu do mlhy, pozvolných přejezdech přes krajinu, kontrastu mezi světlem a stínem. Díky těmto principům získaly Krkonošské pohádky nadčasovou kvalitu.

Jeho práce byla typická „neviditelným mistrovstvím“. Neprosazoval sebe, ale podporoval děj. V době omezených technických možností dokázal vytvořit vizuální kouzlo, které publikum vnímalo spíše intuitivně než vědomě. Tím vdechl život legendárnímu strážci hor, kterého definoval nejen herecký výkon Františka Peterky, ale zejména způsob, jakým kamera přetvářela realitu.

Kořeny, škola a profesní cesta

František Němec pocházel z Hodonína a filmovému řemeslu se učil na FAMU, kde studoval kameru pod vedením profesora Jana Stallicha. V době, kdy byl obor silně technicky orientovaný, si rychle osvojil nejen technickou preciznost, ale také cit pro obrazovou skladbu, rytmus a vyprávění.

Do Československé televize nastoupil na konci padesátých let, tedy v období, kdy vznikaly první formující televizní formáty. Velmi brzy našel své místo v tvorbě pro děti. Nebylo to náhodné, jelikož dětská tvorba byla tehdy jedním z nejprestižnějších odvětví. Vyžadovala citlivé, jasné a vizuálně srozumitelné vyprávění, což byly aspekty práce, v nichž Němec vynikal.

Jeho filmografie je rozsáhlá a zdaleka nekončí jedním slavným seriálem. Podílel se na Pošťácké pohádce, O princezně, která ráčkovala, Pohádkách z tisíce a jedné noci či na dalších samostatných televizních pohádkách. Všechny spojuje důraz na čistotu kompozice, práci se světlem a snahu vytvářet pro diváka obrazový prostor, do kterého se dá vstoupit jako do skutečného světa.

Odkaz, který nikdy nezestárne

František Němec ovlivnil celé generace, aniž by si to uvědomovaly, a jeho práce je dnes již součástí naší kulturní paměti. To, jak vnímáme české pohádky, je do značné míry výsledkem jeho obrazového stylu. Učil diváka dívat se a chápat příběh skrze vizuální jemnosti a nuance.

Jeho filmová estetika navíc nestárne. Když Krkonošské pohádky běží v televizi dnes, nepůsobí jako relikt. Naopak obstály zkoušku času právě díky poctivé řemeslnosti, která se vyhýbala tehdejším trendům a módám. Němec vždy pracoval s respektem k prostoru, postavám i divákům.

Odchod Františka Němce 1. září letošního roku tak symbolicky uzavírá část televizní historie, ale jeho práce zůstává živá. Každá repríza jeho děl připomíná, jak důležití jsou tvůrci, kteří nejsou před kamerou, ale bez nichž by žádný příběh neměl výraz ani duši. V případě Krakonoše to platí dvojnásob.

zdroje: cs.wikipedia.org, novinky.cz, denik.cz