Na tomhle zapomenutém místě leží poklad za 20 miliard dolarů. A dostal se tam úplnou náhodou

Že se po celém světě nachází neuvěřitelné množství pokladů, je lidstvu známo. Však také existují celé hordy hledačů. Ti pátrají po pokladech v mořích, vracích lodí, lesích i na polích, starobylých ruinách, jeskyních i v podzemí starých sídel. Silnou motivací je pocit, že právě pod jejich rukama se mohou objevit předměty, které na místě leží stovky let.

Pro mnohé je totiž hledání pokladů naprostou vášní. Každý nález tak potvrzuje, že tohle dobrodružství má smysl, a navíc propojuje historii se současností.

Touha po objevu, slávě nebo po penězích?

Hledači jsou dvojího druhu: jedni jsou amatérští nadšenci s detektory kovů, kteří slídí po České republice a doufají, že ve starých objektech, zřícených hradech či v lesích narazí na šperky, staré mince nebo pozůstatky starých kultur. Ve světě se hledají poklady jak v potopených lodích, tak v pouštích i v ruinách starověkých měst.

Druhým typem hledačů jsou profesionální archeologové a specializované expedice. A při hledání vycházejí z historie. Řídí se starými mapami, kronikami, ale třeba i jen pověstmi a legendami, jež naznačují, že kdesi kdosi mohl uschovat cennosti. Kromě detektorů kovů používají i vyspělou techniku jako geologické sondy či podmořské roboty.

Odměna za nalezené poklady je občas pouze symbolická

Doposud jsem netušila, co o nalezených pokladech praví zákon. Zjistila jsem ale, co říkají naše české zákony. Nalezené historické artefakty rozhodně náleží státu. Nálezce má sice nárok na odměnu, ale ta se nevypočítává z historické ceny, ale z hodnoty nalezených drahých kovů. Takže v některých případech bude doslova symbolická. I poklad za miliony může nálezci vynést jen několik tisícovek.

A nálezné může být vyplaceno pouze tehdy, když je poklad nalezen náhodou. Při cíleném vyhledávání s detektorem odměna zpravidla nepřijde žádná. A tak někteří hledači uvažují o nelegálních prodejích pokladů. Proto se archeologové domáhají, aby byly nalezené a odevzdané poklady odměňovány spravedlivě. Aby si hledači přišli na své a státu neunikalo kulturní dědictví.

Poklady v Česku

Hodně se hovoří o pokladech po vojácích v severních Čechách. Říká se, že když Němci utíkali z Čech, cestou schovávali poklady, které si tu za dobu války nashromáždili. Nejčastěji padá jméno Mikulášské štoly v Hoře svaté Kateřiny. Tamní jeskyně a doly nacisté využívaly jako podzemní továrnu. A traduje se, že v této lokalitě může být ukryta takzvaná Jantarová komnata, která má mít takřka nevyčíslitelnou hodnotu.

A co švédské poklady u Malého Háje? Při nájezdech Švédů do Čech zde prý i oni nechávali své cennosti. V severních Čechách prý nechali zakopat tři válečné poklady. Dva z nich byly nalezeny. Ten třetí možná stále leží ukryt někde u obce Malý Háj.

Největší světové poklady

Jeden z nich, v hodnotě 20 miliard dolarů, leží v Karibském moři v hloubce asi 600 metrů. V roce 1708 se poblíž Cartageny potopila španělská galeona San José. Hodně se spekulovalo o důvodu zkázy této lodi. Nejprve se předpokládalo, že explodovala po britském útoku, ale zvažují se i další příčiny jako třeba náhodné poškození trupu.

Po galeoně San Jose se pátralo velmi dlouho a přesná poloha vraku zůstává státním tajemstvím Kolumbie. Současná hlubinná expedice prozatím z moře vyzvedla dělo, tři mince a porcelánové šálky. Vede se však spor o vlastnictví tohoto nálezu. Nárok si činí Kolumbie, Španělsko a americká investiční skupina Sea Search Armada. Ta údajně vrak lokalizovala v roce 1982 a trvá na polovině hodnoty pokladu.

Zdroje: Index, EpochaNaCestách, Wikipedia