Francouzi mají z Čechů tik v oku: Co u nás voní denně z kuchyně, to by oni vylili do žlabu

Zatímco v České republice se jedná o jednu z nejčastějších a také nejoblíbenějších příloh, ve Francii nad touto surovinou často ohrnují nos. Příprava je přitom velmi snadná a konzumace v přiměřené míře dokonce zdravá. 

Pocházejí z Jižní Ameriky, kde je tamní domorodé kultury pěstovaly již před 10 tisíci lety. Do Evropy se dostali až kolem roku 1570. Díky španělským výpravám se následně objevili i v Itálii, odkud se šířili do dalších evropských zemí. V Česku jsme si na nich poprvé mohli pochutnat v 18. století. V době vlády Marie Terezie a Josefa II. byly považovány za jídlo především pro chudší obyvatelstvo.

Že ještě stále nevíte, o jaké surovině mluvíme? V jednotlivých českých regionech má různá označení. Například zemáky, erteple, kobzole nebo bandury. Jak již mnozí z vás tuší, jedná se skutečně o brambory. 

V přiměřeném množství organismu člověka neublíží 

V Česku jsou brambory oblíbenou přílohou k masům či omáčkám. Podle toho, jakým způsobem jsou připraveny, ovlivňují zdraví našeho organismu. Kvůli vysokému glykemickému indexu mohou rychle zvýšit hladinu cukru v krvi. Vyvarovat by se jim tak měli především diabetici. Obsažený škrob může při časté konzumaci zvyšovat tělesnou hmotnost konzumentů. Pokud brambory připravujete nezdravým způsobem, například smažením, obsahují hodně tuku i kalorií. Zelené nebo staré brambory navíc mohou být kvůli glykoalkaloidům jedovaté. 

Konzumace brambor v přiměřené míře by vám ale neměla nijak uškodit. Stejně jako další zelenina, i brambory obsahují mnoho živin a vitamínů. Například mangan, vlákninu a vitamíny C a B6. Pokud je uvaříte či upečete, obsahují i minimální množství tuku. Navíc vás díky obsahu škrobu a vlákniny zasytí na dlouhou dobu. Obsažené antioxidanty pomáhají chránit buňky před poškozením. 

Nejeden zahrádkář v Česku je pěstuje 

Ke konzumaci jsou ideální domácí brambory. Péče o ně není nijak komplikovaná. Brambory se sázejí v době, kdy již nejsou hlášeny přízemní mrazíky. Obvykle v měsíci dubnu nebo květnu. Aby měly po celou dobu dostatek prostoru, nechávejte mezi bramborami rozestup alespoň 30 centimetrů. Mezi řádky alespoň půl metru. 

Brambory mají rády kyprou a propustnou půdu a slunné počasí. Aby byly hlízy chráněny, když vyrostou přibližně 15 centimetrů, okopejte je a nakopcujte kolem nich zeminu. Ta je bude chránit nejen před světlem. Brambory nemají rády mokrou půdu. Se zálivkou ale nešetřete. A to především v letních měsících, kdy potřebují zalévat každý den. 

Francouzi si pochutnávají na jiných úpravách 

Stejně jako Češi, milovníky brambor jsou také Francouzi. Ti jsou ale fajnšmekři a jen zřídka si pochutnají pouze na vařených bramborách. Připravují je na desítky způsobů. Obyčejné vařené brambory podle nich ale patří spíše prasatům nebo rovnou do žlabu. Mezi běžnou francouzskou přípravu patří zapečené brambory se smetanou gratin dauphinois nebo jemná bramborová kaše pommes puree. Stejně jako v Česku se jedná o běžnou a častou přílohu. Jen si ji Francouzi umí vychutnat po svém a možná i o něco lépe než my. 

Film Ratatouille je plný francouzských receptů 

Pokud se chcete inspirovat francouzskou kuchyní, podívejte se na animovaný film Ratatouille. I když je v něm šéfkuchařem krysa s vytříbenými chuťovými buňkami, uvidíte, že vás nejeden tamější recept inspiruje k přípravě.