Turisté si zamilovali krásný český zámek. Málokdo tuší, že se tam odehrávaly hrůzy, podle kterých vznikl slavný horor

Arkádové nádvoří, zdobené sály a park, to vše láká k návštěvě i k fotografování. Na zámku vznikalo několik pohádek, ale podstatně blíže má k jeho minulosti jeden slavný film. Ten vypráví o hrůzných událostech, při kterých na zdejším panství umírali nevinní lidé.

Turisté si zamilovali krásný český zámek, který byl postaven na konci 16. století. Třicetiletá válka ho nepoškodila a dodnes jsou v něm k vidění gobelíny, kožené tapety i stará knihovna. O několik desetiletí později se tu ale začaly soudit případy údajného čarodějnictví.

Mezi obviněnými byli chudí lidé, bohatí měšťané i kněz. Při výsleších je mučili a nutili k přiznání. Chtěli po nich také jména dalších údajných čarodějnic a čarodějů. Lidé, které vyslýchaní označili, pak sami končili ve vězení.

Hostie měla pomoci krávě

Na začátku byla pověra, že hostie pomůže krávě, která dává málo mléka. Právě kvůli tomu si ji žebračka Maryna Schuchová chtěla odnést z kostela. O Květné neděli roku 1678 ji při přijímání nespolkla, ale schovala.

Jejího počínání si však všimli a zpráva se dostala k vrchnosti. Ta povolala Jindřicha Františka Bobliga z Edelštatu. Začaly výslechy, při nichž padala jména dalších žen. Postupně byli z čarodějnictví obviněni i bohatí a vážení obyvatelé.

Podezření z čarování přitom na panství kolovala už dříve. Historici v pořadu Historie.cs připomněli, že vrchnost poddaným nedůvěřovala a připisovala jim i další provinění. Procesy tedy neměly původ jen v jedné události v kostele.

Vyšetřovatelé mučením nutili lidi k přiznání i k označování dalších údajných viníků. Mezi obviněnými nakonec skončil také šumperský děkan Kryštof Alois Lautner. Vzdělaný a oblíbený kněz byl roku 1685 upálen.

Čarodějnické procesy se objevily v knize i filmu

Jedná se o zámek Velké Losiny. Čarodějnické procesy z tohoto kraje popsal Václav Kaplický v knize Kladivo na čarodějnice, podle které v roce 1969 natočil Otakar Vávra stejnojmenný film. Část scén vznikla přímo na zámku.

Do kin film přišel v lednu 1970. Bobliga, který přijel řešit přestupek žebračky, hrál Vladimír Šmeral a děkana Lautnera Elo Romančík. Před soudem ve filmu postupně končí chudí i bohatí. Výslechy provází mučení a obvinění se přiznávají k věcem, které neudělali, jenže ani to je před smrtí nezachrání.

Ačkoli se o Kladivu mluví také jako o hororu, jde hlavně o historické drama. Vynucená přiznání ve filmu připomínají i politické procesy 50. let. Tuto podobnost zmiňuje také Národní filmový archiv.

Skutečný Lautner se zpočátku bál

Ve skutečnosti se všechno neodehrálo tak, jak je to popsané ve filmu. Podle historika Drahomíra Polácha se Lautner zpočátku bál a odpor proti procesům nevedl. Když ho ale obvinili, statečně se bránil.

Zpochybnil také tvrzení, že Bobligovi šlo hlavně o majetek odsouzených. V dochovaných účtech jsou zapsané jeho odměny za výslechy a soudy. Podle historika proto není přesné ho vykreslovat jako člověka, který procesy vedl především kvůli zbohatnutí.

O procesech se dnes vypráví při běžné prohlídce nazvané Žerotínové na Losinách. Návštěvníci si při ní projdou také zámecké pokoje, arkádový ochoz a barokní kapli.

Natáčely se tu také pohádky O Sirotkovi z Radhoště a O králi Ječmínkovi. Kladivo na čarodějnice se však k zámku váže i svým příběhem. Procesy, o kterých film vypráví, tu skutečně probíhaly.

„A Velké Losiny nejsou jen zámek, ale i papírna, lázně a krásná příroda. Věřte, že je tam krásně a odpočinete si tam. Doporučuji.“ – Iveta Válková, Médium.cz

Viděli jste film? A věděli jste, co se na zámku dělo?

Zdroje: csfd.cz, novinky.cz, zamek-velkelosiny.cz