Čechům už nezbývá moc času. EU zakázala vůni, kterou Češi znají i poslepu a mají ji za národní poklad

Některé chutě zkrátka k Česku patří stejně jako ponožky v sandálech. Když si vzpomenete na dětství u babičky, určitě se vám vybaví vůně čerstvě upečených buchet nebo táta popíjející svůj oblíbený panáček po práci. Jenže tyto typicky české dobroty možná brzy nebude tak snadné připravit. 

Evropská unie rozhodla, že některé látky, které Češi používají při vaření už desítky let, jsou nebezpečné. Některé už zmizely, další jsou pravděpodobně na řadě. A obě přitom patří k nejčastěji používaným příchutím v českých domácnostech.

Co vlastně Čechy na jídle a pití tak baví? Kromě nekonečných kombinací knedlíků s omáčkami tu existuje ještě jedna věc, kterou máme zkrátka rádi, kouřové chutě. Ať už jde o pořádně uzené maso nebo oblíbené chipsy. A pak je tu ještě jedna specifická vůně, kterou pozná každý Čech i se zavázanýma očima.

První chuť, která dostala stopku

Expertům z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin se nelíbí, jak vznikají kouřová aromata. Kouř ze spalovaného dřeva se zkondenzuje na kapalinu, která pak dochucuje potraviny. Jenže podle vědeckých studií by tyto látky mohly poškodit lidskou DNA a teoreticky zvýšit riziko rakoviny.

Najednou se ukázalo, že vše, co obsahuje uměle přidané kouřové aroma, bude muset ze supermarketů zmizet. Mezi první oběti patří oblíbené chipsy s uzenou příchutí, instantní polévky nebo některé druhy sýrů. Lhůta na přeformulování receptur není moc dlouhá, u většiny produktů končí už v létě 2026.

Zachránit se mohou jen výrobky, které projdou skutečným tradičním uzením. Jenže klasické uzení je drahé, pomalé a komplikované. Proto většina firem spoléhala právě na rychlejší a levnější variantu s tekutými aromaty. 

Pavel z Brna to komentuje poměrně ostře: „Zase typická evropská byrokracie. Místo řešení skutečných problémů se zakazuje něco, co možná ani škodlivé není. A přitom alkohol a cigarety, které prokazatelně zabíjejí, se vesele prodávají dál,“ a spousta lidí s ním souhlasí. 

150 let tradiční vůně jde do kopru

Kouřová aromata ale nejsou jediná, která dostala červenou kartu. Už před lety se Brusel pustil do jiné látky, která byla pro Česko možná ještě důležitější, do rumového éteru. Tahle esence má za sebou dlouhou historii sahající až do roku 1832, kdy ji poprvé začal používat Sebastian Stroh při výrobě náhražkového rumu v rakouské monarchii. Rumový éter byl srdcem českého tuzemáku, ale také základem mnoha oblíbených sladkostí, rumových pralinek nebo punčových dortů.

EFSA ale objevila problém. V rumovém éteru našli látky jako furan, které podle odborníků mohou být zdraví škodlivé. Česko sice v roce 2018 vybojovalo pětiletou výjimku pro tuzemák, ale na sladkosti a pečivo se nevztahovala. Firma tehdy ztratila prakticky celý trh s rumovým aromatem, což jí vypadlo kolem dvaceti procent obratu.

Jedna náhrada za druhou

Když výrobci nemohli používat rumový éter, přešli na náhradu, na kouřová aromata, která dodávala lihovinám nádech smoleného sudu. Problém je v tom, že právě tato aromata teď také dostávají stopku. Výrobci se tak ocitli v situaci, kdy musí hledat třetí variantu. Stock Plzeň-Božkov to vyřešil tak, že začal více tlačit svůj pravý třtinový rum Božkov Republica místo tradičního tuzemáku.

Vladimír Darebník z Unie výrobců a dovozců lihovin to vidí i pozitivně: Podle něj dřív všechny tuzemáky chutnaly stejně, protože používaly stejné aroma od jediného dodavatele. Kdežto teď má každá značka trochu jinou chuť. Výrobci tuzemáku začali intenzivně jednat s dodavateli aromat a společně vyvíjet nové směsi. Cílem bylo, aby spotřebitelé změnu prakticky nepostřehli.

Zdroje: idnes.cz, ct24.ceskatelevize.cz, udalosti247.cz