Tenhle kvíz rozdrtil i studenty Oxfordu. Pokud dáte alespoň 2/10, tleskáme, jste génius!

Alfréd Veliký se jednou skrýval v bažinách jako obyčejný uprchlík. Vikingové mu mezitím hodovali v palácích a užívali si jeho bohatství. Jindřich VIII. dal popravit svého blízkého přítele, protože odmítl uznat jeho rozvod a církevní reformy. A víte, kolik lidí rozhodlo o osudu celé Anglie v bitvě u Hastingsu? Méně, než se vejde do Edenu. 

Před pár týdny kolovala po sociálních sítích zpráva, která pořádně naštvala akademiky. Studenti z Oxfordu, kteří se specializují na britské dějiny, dostali test ze své vlastní historie. A většina z nich nezvládla ani polovinu otázek. Přitom dostat se na Oxford je peklo, studovat tam pak ještě větší. 

Královský cirkus plný intrik

Anglická královská genealogie je horší než mexická telenovela. Každý druhý šlechtic si někdy nárokoval trůn, často na základě úplně šílených argumentů. Války růží jsou perfektní příklad. Červená růže proti bílé růži, Lancasterové proti Yorkům. Třicet let masakru kvůli tomu, kdo má větší právo sedět na trůnu. A víte, jak to dopadlo? Vyhrál Tudor, o kterém předtím nikdo neslyšel.

Nebo normanská invaze. Eduard Vyznavač umřel bez dětí a okamžitě se objevili tři kandidáti na trůn, každý s jiným příběhem o tom, proč zrovna jemu král slíbil následnictví. Harald z Norska, Harold Godwinson a Vilém z Normandie, přičemž Harald dopadl nejhůř, skončil mrtvý v bitvě u Stamford Bridge. 

Jak Vikingové skoro ovládli Anglii

Vikingové roku 793 vypálili klášter v Lindisfarne a všichni si mysleli, že jen kradou a zmizí. Jenže severským pirátům se v Anglii zalíbilo a rozhodli se zůstat. Začali budovat města, ženit se s místními a zabírat si půdu. Alfréd Veliký má svou přezdívku zaslouženě, ale cesta k ní vedla přes pořádné ponížení. 

Než se stal legendou, schovával se v bažinách jako běžný uprchlík a Vikingové mu zatím vládli v jeho vlastní zemi. Nakonec se dokázal vzpamatovat, vyhrát pár bitev a vytlačit je severně od Temže Po Alfrédově smrti se vikingský problém vrátil i s úroky. Knut Veliký dokonce vytvořil něco jako severní impérium, tedy Anglii, Dánsko a Norsko pod jednou korunou. 

Církevní hádky o moc

Christianizace Anglie probíhala jako souboj dvou gangů. Irští misionáři tady už křesťanství šířili svým způsobem, pak přišli Římané a tvrdili, že to dělají všechno špatně.  Svatý Augustin z Canterbury založil katedrálu a stal se vrchní hlavou. Irští se nakonec vzdali a uznali římskou autoritu. Tahle papežská nadvláda fungovala celá století, dokud nepřišel Jindřich VIII. Ten si řekl, že když mu papež nepovolí rozvod, tak si jednoduše založí vlastní církev a také tak učinil.

Osm tisíc lidí změnilo dějiny

Bitva u Hastingsu je učebnicový příklad toho, jak málo může rozhodnout o mnoha. Každá strana měla asi osm tisíc vojáků, což je méně než kapacita Edenu. Ale výsledek této šarvátky ovlivnil Anglii na dalších tisíc let. Vilém Dobyvatel byl přesvědčený, že mu trůn právem patří, protože mu jej slíbil Eduard Vyznavač. Samozřejmě že podobných slibů bylo víc, ale Vilém byl jediný s dostatečnou armádou na jejich vymožení.