Kvíz, který poslal do kytek i ty největší šprty. Jen 3 % Čechů se z něj vymotá bez ostudy

Starověcí Egypťané sklidili až tři úrody ročně, zatímco dnes se zemědělci radují z jedné pořádné. Sumerové vynalezli kolo, jehož první verze vážila skoro jako malý traktor. A vsadíme se, že jste stejně tak netušili, že člověk neandrtálský dostal jméno podle německého údolíčka, kde ho našli. 

Pravěká umění překvapí každého, kdo čekal primitivní škrábance. Věstonická venuše z Moravy je stará třicet tisíc let, ale její proporce a zpracování jsou na úrovni zkušeného řemeslníka. Mezolitičtí tesaři dokázali z jednoho kmene vydlabat funkční člun. Tyto monoxyly umožnily lidem lovit ryby v hlubších vodách a postupné osídlování nových oblastí. 

Sumerové vynalezli skoro všechno

Kdyby se rozdávaly ceny za nejužitečnější národ v historii, Sumerové by bez problémů vyhráli. Klínopis, kolo, pluh, šedesátková soustava a pokračovat bychom mohli ještě dále. Bez jejich vynálezů by dnešní svět vypadal úplně jinak. Jejich první kola byly masivní dřevěné kotouče, které táhl minimálně jeden vol. Elegantní kola s loukotěmi přišla až později. Ale i tak to byl převrat v dopravě.

Sumerové stavěli zikkuraty jako dnešní mrakodrapy. Obří schodové chrámy se tyčily nad městy a každý, kdo se blížil, věděl, že je na správném místě. Ten v Ur dosahoval výšky třicetimetrového domu a byl vidět na kilometry daleko. Zikkurat nebyl jen kostel. Nahoře kněží obětovali bohům, ve spodních patrech se skladovalo obilí a vybíraly daně. 

Proč Egypťané přestali stavět pyramidy

Každý zná pyramidy, ale málo lidí tuší, že se stavěly jen pět století. Potom se výstavba prostě zastavila. Proč? Faraoni zjistili, že stavba jedné pyramidy dokáže vyždímat státní pokladnu na několik generací dopředu. A k tomu všemu tyto obří monumenty přitahovaly zloděje. Pozdější panovníci proto sázeli na jiný přístup. Místo pyramid si nechávali stavět skromné hrobky v odlehlém Údolí králů. 

Egypt ale nepotřeboval pyramidy k tomu, aby zůstal bohatý. Nil mu každý rok přinesl větší dárek než jakákoliv stavba. Když se řeka rozlila, zaplavila pole úrodným bahnem. Díky tomu Egypťané sklízeli dvě, někdy i tři úrody za rok. Ostatní národy se musely spokojit jen s jednou.

Harappská záhada

Harappská civilizace v údolí řeky Ind je největší záhadou starověku. Jednalo se o pokročilé město s kanalizací, pravidelnými ulicemi a veřejnými lázněmi, přitom jejich písmo dodnes neumí nikdo přečíst. Ještě podivnější je zánik civilizace. Kolem roku 1500 před Kristem se sbalili a odešli, nezůstaly po nich žádné stopy bojů, žádné spálené domy, nic. 

Číňané pro změnu po tisíce let prodávali dračí kosti jako lék na všechno možné. Až ve 20. století někdo přišel na to, že jde o želvovinové krunýře s nejstaršími čínskými nápisy. Tak se potvrdila existence dynastie Šang, která vládla před třemi tisíci lety. Plus čínští alchymisté při hledání elixíru nesmrtelnosti náhodou vynalezli střelný prach.