Lékař ze seriálu Nemocnice na kraji města sám bojoval o život. Na obrazovce byste to ale nepoznali ani za zlaté prase

V české herecké krajině je jeho jméno synonymem podmanivého hlasu, intelektuálního charismatu a herectví, které upoutává pozornost – ba přímo strhává – svou přesností, klidem, vybroušeným minimalismem. Žádná bulvární popularita, přesto si tohoto herce – a zejména právě jeho herecké výkony – publikum pamatuje napořád. A s obdivem k nim vzhlíží.

Narodil se 26. listopadu 1941 v Brně. Původně „koketoval“ s hudbou, kterou dlouho považoval za svou hlavní uměleckou cestu. Zvítězilo však divadlo – a úspěšné absolvování brněnské JAMU mu otevřelo cestu do světa profesionálního herectví. Ta postupem času odhalovala až osudovou spjatost s nemocničním prostředím… Ale nepředbíhejme.

Divadlo a první televizní zkušenosti

Ladislav Frej herecky začínal na domácí půdě – v Divadle Večerní Brno. Poté následovala angažmá ve Východočeském divadle v Pardubicích a v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Už tehdy diváci i odborná kritika oceňovali jeho kultivovaný projev a schopnost propojovat přirozený styl s dramatickou intenzitou.

Kamera objevila Ladislava Freje už v 60. letech: roku 1964 se objevuje například ve snímku Neobyčejná třída, na počátku 70. let pak v televizní adaptaci Cyrana z Bergeracu. Významné role dále hraje například ve snímcích Dny zrady (1973), Za trnkovým keřem (1980) či v televizní adaptaci Jenůfy (1976).

Praha jako zásadní životní mezník

Jako zásadní životní mezník Ladislava Freje se ukázal jeho přesun do Prahy. Stal se členem hereckého souboru Divadla S. K. Neumanna a později Městských divadel pražských – aby nakonec zakotvil v Divadle na Vinohradech. Zde se zařadil po bok největších osobností českého divadla: Jiřího Hanzlíka, Josefa Bláhy, Vladimíra Brabce nebo Václava Postráneckého.

Během této doby si vybudoval pověst klidného, lidsky i herecky spolehlivého a vysoce profesionálního herce. Současně vzrůstá jeho popularita, kterou ovšem sám nikdy nepodněcoval střípky či pikantnostmi z osobního života.

Červená nit

Široké veřejnosti se Ladislav Frej nesmazatelně zapsal do paměti svým ztvárněním lékaře Karla Sovy mladšího v legendárním seriálu Nemocnice na kraji města (1977). Současně tento ikonický seriál zahájil „červenou nit“ Frejovy životní i profesní dráhy. Vždyť i jeho seriálový otec – slovenský herec Ladislav Chudík v roli dr. Karla Sovy staršího – získal svou roli teprve jako „náhradník“ za Karla Högera, který nečekaně zemřel (a se kterým bylo již natočeno několik seriálových scén, které se pak musely přetáčet – s výjimkou jediné: ale to je už jiný příběh).

S nemocničním prostředím se bude herec od této chvíle setkávat znovu a znovu. Ať už jako vyšetřovatel v Malém pitavalu z velkého města (1982) nebo v dramatu Návštěvní hodiny (1986), kde ztvárnil syna umírajícího otce v syrovém prostředí sanatoria.

Při natáčení Malého pitavalu se Frej dokonce vrátil jednoho natáčecího dne „na plac“ rovnou z jednotky intenzivní péče, kde skončil kvůli těžkému zánětu slinivky. Přesto natáčení neodmítl – a podal výkon, u kterého si diváci ani nepovšimnou, jak moc je poznamenán nemocí… Podle svých slov tomu zpětně sám herec nemohl uvěřit – vzhledem k tomu, jak se při natáčení cítil.

Mistr slova

Ladislav Frej patří ke stálicím české televizní a filmové produkce. Potkáváme se s ním v dramatických rolích širokého spektra – od mužů v uniformě po otce rodin. Často ztvárňuje role s etickým nebo psychologickým podtextem, které vyžadují vnitřní klid a přemýšlivost. Tedy vlastnosti, které „slyšíme“ už ze samotného hercova hlasu.

Dabingu se herec věnuje od poloviny 80. let, rolí „českého“ inspektora Barnabyho v britském seriálu Vraždy v Midsomeru se pak jeho hlas skutečně proslavil. Rozhlasoví posluchači jej přitom znají už dávno – Frej patří mezi naše nejvyhledávanější interprety mluveného slova.

Propůjčil hlas desítkám rozhlasových her, četeb a literárních cyklů Českého rozhlasu, jeho hlas charakteristické barvy, pečlivá dikce a výjimečný klid z něj činí ideálního interpreta audioknih.

Umělecká a životní pevnost

Frej zůstává hercem, který se nepodbízí. Jeho charisma nevyvěrá z pozlátka, ale z poctivosti a uměřenosti. Právě tak působil i v pokračování Nemocnice na kraji města (po dvaceti letech) nebo v Kriminálce Anděl, kde se jako soudní lékař znovu vrátil k medicínskému prostředí.

Přesto ani zde herecky nepropadl „televizním klišé“. Jeho postavy vždy disponují morální autoritou – nikoli vyumělkovanou, ale životem otlučenou a přesvědčivou.

Herecká rodina a osobní život

Osudovou ženou – a manželkou – Ladislava Freje byla Věra Galatíková, která patřila k nejvýraznějším hereckým osobnostem českého divadla, filmu a rovněž dabingu.

V mimořádně harmonickém a vzájemně podpůrném svazku spolu vychovali dvě děti, které se vydaly ve stopách rodičů: herec Ladislav Frej mladší a herečka Kristýna Frejová se dnes úspěšně pohybují v divadelní i televizní tvorbě. I díky nim jméno Frej v české kultuře nadále přirozeně rezonuje.

Osudové ztráty (a nálezy)

Život Ladislava Freje není jen obrazem profesní kontinuity a úspěchu. V roce 2007 přišel o svou milovanou životní partnerku, která podlehla rakovině plic. Její smrt Freje hluboce zasáhla – sám později uvedl, že ho bolest proměnila a že hledání rovnováhy po této ztrátě bylo extrémně náročné. Ba představovalo zásadní životní zkoušku.

Byla to opět nemocnice, která herci fatálně zasáhla do života… A byla to práce, která mu pomohla překonávat vnitřní prázdnotu a znovu se postavit na jeviště i před kameru. Ladislav Frej nikdy nehledal slávu. Hledal pravdu v každé postavě – a právě tím si dodnes nachází cestu k tisícům srdcí. Možná to zní jako klišé, ale v jeho případě to platí bezezbytku.

Zdroje: csfd.cz, idnes.cz, cs.wikipedia.org, FIKEJZ, Miloš: Český film – herci a herečky, I. díl (Praha 2009)