Největší filmový zázrak se zrodil v Československu. Dílo našeho režiséra milují lidé ve více než 72 zemích světa

Spousta z nás má pocit, že Česko je malou a bezvýznamnou zemí, která nemá světu co nabídnout. Opak je ale pravdou a důkazů o tom existuje hodně. Existovala celá řada talentovaných Čechů, kteří světu dali něco nevídaného. Jednat se mohlo například o kontaktní čočky, obor genetiky, slavné české sklo nebo dokonce o filmy. Některé z našich snímků se totiž dočkaly mezinárodního uznání a inspirovaly velikány svého oboru k natočení svých trháků.

Když se řekne slovní spojení „největší film“, většina z nás si pravděpodobně představí hollywoodské trilogie a jiné trháky, které bořily rekordy sledovanosti. Řada významných děl však vznikla i v našich končinách a jednalo se o filmy, kterým se podařilo rozvířit mezinárodní vody. Jejich úspěch netkvěl pouze v počtu diváků, které se podařilo oslovit. Mnohdy se projevoval v inspirování druhých a  předkládáním průkopnických filmařských technik, které do té doby neměly obdoby.

Nadčasový animátor z Československa

Jedním z nejvýznamnějších tvůrců Československa byl bezesporu animátor, výtvarník, režisér a loutkař Karel Zeman. Animaci a trikovým záběrům se profesionálně věnoval od roku 1943, kdy začal působit ve Zlíně. Pracoval tehdy spolu s Bořivojem Zemanem a Hermínou Týrlovou na snímku Vánoční sen, ačkoliv své vlastní tvorbě se věnoval již v předchozích letech. Rok 1943 však značil skutečný start jeho zářné kariéry, která s sebou přinesla i zahraniční úspěchy.

Karel Zeman byl v rámci svého díla výrazně inspirován románovou tvorbou Julese Verna, což se na jeho filmech silně projevovalo. Nejvýrazněji lze tento vliv rozpoznat u takových filmů, jako Vynález zkázy nebo Ukradená vzducholoď. Stejně jako Jules Verne i Karel Zeman ve svých dílech propojoval vědu a dobrodružství. Hlavní postavy jejich příběhů si byly ve své jednoznačnosti a psychologické „jednoduchosti“ také podobné.

Zdaleka nejslavnějším filmem tohoto geniálního animátora se v roce 1955 stal snímek Cesta do pravěku. Vizuálně snímek vycházel ze slavných ilustrací Zdeňka Buriana a vznikal ve spolupráci s paleontologem Josefem Augustou. Známý film tak měl kromě zábavní funkce i funkci vzdělávací, což se projevilo například v doprovodném výkladu, který byl v některých verzích snímku přítomen.

Cesta do pravěku se změnila na cestu do zahraničí

Ze Zemanova filmu Cesta do pravěku se hned po jeho premiéře stal úspěch, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Reakce domácího publika byly veskrze pozitivní, oceňován byl zejména vědecký a poučný rozměr filmu. Našly se dokonce i takové názory, které snímku připisovaly boj proti zjednodušeným náboženským představám o historii našeho světa. U toho to však na domácí půdě zůstalo. Dobrodružství ani pokročilé filmařské triky v rámci oficiálních recenzí výrazně oslavovány nebyly, jelikož efektnost byla připisována západnímu nevkusu.

Ačkoliv byl minulý režim v otázce propagace filmu naprosto tragický, snímek se do zahraničí přece jen dostal. Po mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách v roce 1959 byl snímek prodán hned do 72 zemí po celém světě. Největší oblíbenosti se dočkal například v NDR, USA a v Japonsku. V USA například vznikla upravená verze filmu se změněnými úvodními a závěrečnými scénami a s upraveným výkladem.

V New Yorku se snímek promítal v 96 kinech najednou, což se do té doby, ale ani od té doby nepodařilo žádnému jinému tuzemskému režisérovi. Oblíbenost filmu Cesta do pravěku byla tak vysoká, že se dle serveru Kinobox jedná o nejlepší český sci-fi snímek všech dob.

Inspirovali se u něj zahraniční velikáni

Film Cesta do pravěku až do dnešních dní patří mezi to nejlepší, co u nás kdy vzniklo. V dnešní době jsou paleontologické objevy již na jiné úrovni a snímek tak pracuje s řadou faktických nepřesností. Přesto však využil to, co měl k dispozici, a přetavil to v jedinečný zážitek. Animátorské umění Karla Zemana z filmu navíc činí unikát, ačkoliv i samotná animace je dnes z určitého hlediska úsměvná. Film však slouží jako svědectví o vývoji tohoto oboru.

Ačkoliv to řada lidí neví, film s největší pravděpodobností dokonce inspiroval Stephena Spielberga k tomu, aby natočil Jurský park. Tato informace taktéž není oficiálně potvrzena, ale je známo, že Spielberg Karla Zemana vždy obdivoval. K jeho filmu se přímo vyjadřoval a mimo jiné uvedl, že dosáhnout tak povedených efektů v roce 1955 je naprosto nepochopitelné.

Film Cesta do pravěku tak symbolizuje mnohem více než jenom naše dětství. Je to příběh o kreativitě, která i přes nevůli režimu ji propagovat překročila hranice naší země a oslovila stovky tisíc lidí po celém světě. Dodnes se tak jedná o jeden z vůbec nejdůležitějších filmů nejen u nás, ale i v zahraničí.