Vrchol zimy je ještě před námi. Meteorologové varují před konkrétním datem, které bude klíčové
Letošní zima je jako na horské dráze. Jedno ráno se hůř vstává, chodníky jsou kluzké i dlouho po rozednění a auto nechce nastartovat. Další den to zase vypadá, že se k nám vrátili zpěvní ptáci a že bude brzy jaro. Únor v tomhle nebude jiný, ještě na začátku týden tu byl sníh, teď už zase obleva a příští týden to bude úplně jiný cirkus.
Na první pohled by se mohlo zdát, že letošní zima už ukázala všechno, co umí. Pár sněhových přeháněk, občasné mrazy, pak zase obleva. Jenže podle meteorologů to nejpodstatnější může přijít až teď. A pokud se naplní současné scénáře, čeká nás období, které rozhodne o tom, jak si zimu 2026 budeme pamatovat.
Změna přijde postupně
Evropa je v těchto dnech z hlediska počasí opět plná kontrastů. Zatímco na jihu kontinentu lidé řeší, jestli si vzít lehkou bundu nebo svetr, sever a severovýchod Evropy se potýká s hlubokými mrazy. A právě mezi těmito dvěma světy se nachází i Česko. Přesně na hraně, kde může malé posunutí proudění znamenat velký rozdíl v tom, co zažijeme.

V posledních dnech se v meteorologických výhledech začíná opakovat jedna věc, kterou nelze přehlédnout. Když se člověk zadívá na mapy a modely nad Evropou, je vidět, že se situace pomalu přeskupuje. Nic, co by obrátilo počasí naruby přes noc, spíš nenápadná změna směru, která ale může mít docela zásadní dopad. Právě takové posuny totiž často rozhodují o tom, odkud k nám začne proudit vzduch a jak chladný nakonec bude.
Druhý týden to upřesní
Pozornost teď soustřeďme hlavně na období kolem 8. až 10. února. To je datum, kdy by se atmosféra nad střední Evropou mohla proměnit. Pokud by se tento scénář naplnil, otevřela by se cesta chladnějšímu vzduchu ze severu. Český hydrometeorologický ústav už naznačil, že takový vývoj nelze vyloučit, i když zatím mluví spíš o opatrných náznacích než o jistotě. Přesto jde o termín, který se v různých předpovědích objevuje znovu a znovu.
Když se pak podíváme na únor jako celek, vychází z modelů spíš chladnější obrázek. Teploty by se měly pohybovat kolem dlouhodobého průměru nebo lehce pod ním. Nejvýraznější ochlazení se zatím rýsuje v období od 9. do 15. února. Právě tahle část měsíce teď působí jako nejpravděpodobnější kandidát na nejstudenější úsek celé zimy.
V těchto dnech by noční teploty mohly klesat zhruba k minus třem až minus osmi stupňům Celsia. Pokud se přidá jasná obloha a klidné počasí, mohou zejména v mrazových kotlinách teploměry ukázat i nižší hodnoty. A to už je zima, kterou si člověk zapamatuje podle ranního škrábání skel a namrzlých chodníků. Denní teploty by se pak často držely jen pár stupňů nad nulou, výjimečně by mohly zůstat pod ní po celý den.
Tlaková výše rozhodne
Důležitou roli sehraje tlaková výše, tu je teď potřeba bedlivě sledovat. Při takzvaném anticyklonálním počasí se často objevují inverze, mlhy a nepříjemná zima na pocit, která dokáže potrápit i tehdy, když teploměr neukazuje extrémní čísla. Takové dny mnoho z nás potrápí nejvíce. Většinou nám nevadí dlouhodobé mrazy, pokud nejde o extrémy, ale jsou to právě výkyvy, které jsou těžce snesitelné.

Z hlediska srážek by měl být únor podobný lednu. Rozhodně nečekejme dlouhodobé sněžení, spíš občasné přeháňky, které pocukrují zem, ale sníh zase rychle zmizí. Většina srážek by měla zůstat ve vyšších polohách, ale přechodně se může sníh objevit i v nížinách. Pokud se spojí s mrazem, může zůstat ležet déle než v předchozích týdnech, kdy rychle odtával.
Jarní prázdniny by mohly vyjít lyžařům
Na jarní prázdniny tak bude mít většina z nás proměnlivé počasí. Pro hory to znamená poměrně příznivé vyhlídky. Ve vyšších nadmořských výškách by se teploty měly držet pod nulou a sníh by tam měl zůstat. Lyžaři i běžkaři by si tak mohli přijít na své, i když se sluníčka nejspíš moc nedočkají.
Zajímavý obrat by měl přijít až v polovině února. Podle současných výpočtů by se zhruba od poloviny února měl prosazovat teplejší vzduch. Denní teploty by mohly vystoupat k šesti nebo sedmi stupňům, místy i výš. Spolu s tím by se objevil déšť a na horách přechodně sněžení.
Ani to ale ještě nemusí znamenat definitivní konec zimy. Meteorologové upozorňují, že situace kolem polárního víru zůstává letos zkrátka nejistá. A předpověď počasí tak díky anomáliím na severu zůstává jednou z nejtěžších disciplín.
Zdroje: denik.cz, energozrouti.cz, TN.cz
