Kdysi jsme to zavrhovali, dnes se k tomu vracíme. Díky receptům našich babiček se lidé dožívají 110 let

Jogurt s medem, čočka na kyselo, kapr na roštu nebo hrst vlašských ořechů ke svačině. Zní to spíš jako jídelní lístek z české vesnice, že, než jako recept na dlouhověkost. Ale věřte mi, že tyto pokrmy dokáží mile překvapit.

Právě tahle prostá jídla mají překvapivě mnoho společného se středomořskou kuchyní, která se považuje za jeden z nejzdravějších způsobů stravování. Teď nejspíš litujeme, že jsme moudrost našich babiček v poválečném nadšení z konzerv a instantních jídel docela bezohledně zahodili. 

Žena, jejíž buňky nevěřily vlastnímu věku

V roce 2024 zemřela nejstarší žena světa. Maria Branyasová, rodačka z USA, která velkou část života prožila ve Španělsku, se dožila 117 let. Španělští vědci z Barcelony ji sledovali a zkoumali ještě za života. Výsledky analýzy publikované v odborném časopise Cell Reports Medicine mnohé šokovaly. 

Na molekulární úrovni její organismus vykazoval hodnoty typické pro člověka o několik desetiletí mladšího. Co bylo tajemstvím Branyasové? Každý den prý snědla tři přírodní jogurty. Nechyběla středomořská strava, pravidelné procházky, čas strávený s rodinou a naprostá absence cigaret a alkoholu. 

Olivový olej, ryby a jogurt

V padesátých letech jeden americký vědec zjistil, že lidé kolem Středozemního moře umírají na srdeční choroby mnohem méně než zbytek světa. Začal zkoumat proč a odstartoval výzkum, který pak pokračoval desítky let. Výsledky byly pokaždé podobné: kdo jí takhle dlouhodobě, má výrazně nižší šanci, že ho skolí infarkt nebo mozková mrtvice, a celkově žije déle. 

Každá buňka v těle má něco jako ochranné zakončení, které se s věkem přirozeně opotřebovává. Čím pomaleji se opotřebovává, tím pomaleji stárnete. A právě tohle středomořská strava podle měření skutečně zpomaluje.

Tři suroviny, jeden geniální recept

Kombinace přírodního jogurtu, medu a vlašských ořechů je z nutričního hlediska mimořádně výživná. Přírodní jogurt prospívá střevům, med tělu pomáhá bojovat se záněty a vlašské ořechy jsou dobré pro srdce. To jsou tři věci, které babička dávala na stůl téměř bez přemýšlení, a přitom každá z nich nám prospívá.

K dispozici často měly domácí kysané mléko, lžíci medu od místního včelaře a hrst ořechů ze zahrady. V řecké kuchyni se téměř totožná snídaně připravuje dodnes. V Turecku se přidává ještě trocha sezamu. 

Zahradní salát a řecký Choriatiki

Každé léto české zahrádky plodí rajčata, okurky, červenou cibuli a svazek petrželky. Babička to nakrájela, přelila zálivkou z octa a oleje a postavila na stůl jako přílohu k obědu. Když se k témuž základu přidá olivový olej místo slunečnicového, feta sýr a olivy, dostanete řecký Choriatiki, hvězdu středomořské kuchyně, která se podává v tamních restauracích od rána do večera. 

Rajčata v obou případech obsahují lykopen, jehož pravidelná konzumace je spojována s nižší pravděpodobností srdečních potíží i některých typů nádorových onemocnění. A bylinky? Majoránka, saturejka nebo tymián toho dělají víc, než jen hezky voní. Babičky je sušily na zimu ze zcela pragmatického důvodu, pomáhaly jim zvládat nemoce. Dnes víme, že obsahují látky, které zpomalují opotřebení buněk. 

Pokrm chudých, který jim bohatí vlastně závidí

V dobách, kdy bylo maso drahé a luštěniny levné, jedla česká venkovská rodina čočku, fazole nebo hrách opravdu často. V takzvaných modrých zónách, oblastech světa, kde se lidé dožívají stovky let běžněji než jinde, patří luštěniny ke každodennímu jídlu. 

Je tomu tak třeba na Sardinii, na řeckém ostrově Ikaria nebo v japonské Okinawě. Vláknina z luštěnin pomáhá udržovat stálou hladinu cukru v krvi, snižuje hladinu cholesterolu a posiluje střevní prostředí, které má přímý vliv na celkovou imunitu.

Žádné drahé náhražky, žádné exotické ingredience z druhého konce světa. Jídlo, které podle výzkumů prodlužuje život, se pořád dá koupit v každém obchodě za pár korun. Jen jsme si nějak zvykli sahat jinam.

Zdroje: fresh.iprima.cz, idnes.cz, cpzp.cz