Meteorologové se klepou jako ratlík. V oceánu roste problém, který ovlivní i počasí v Česku

Nad námi se v posledních týdnech děje něco, co nedává spát ani těm nejzkušenějším meteorologům. Pod hladinou jednoho z největších oceánů světa se nabíjí obrovská zásobárna energie a evropské předpovědní modely i meteorologové se klepou jako ratlík na mrazu. 

Kdo letos na jaře aspoň jednou zamířil do skříně pro zimní bundu, kterou už předtím slavnostně uklidil, rozhodně není sám. Letošní jaro se proměnilo v meteorologickou horskou dráhu, jakou Evropa zažívá jen málokdy. Jeden týden nás čekala letní pohoda s teplotami přes dvacet stupňů, aby další den dorazil ranní mráz a sněhové přeháňky na horách. A tohle kolísání není jen pocitová záležitost, potvrzují ho i data.

Na přelomu dubna a května nad Evropu dorazil mohutný proud arktického vzduchu, který na východě a jihovýchodě kontinentu srazil teploty o deset až patnáct stupňů pod květnový průměr. Na Balkáně kvetoucí vinohrady čelily mrazům, ve východním Polsku teploty připomínaly spíš konec března a v Česku jsme kolem Pankráce, Serváce a Bonifáce vytahovali teplé mikiny. 

Meteorologové z webu Severe Weather Europe označili celou situaci za jednu z nejintenzivnějších arktických epizod za poslední roky a upozornili, že za ní stojí takzvaný omega blok, tedy obrovský tlakový hřeben nad Atlantikem, který zablokoval obvyklé západní proudění a vpustil ledový vzduch rovnou do srdce Evropy.

Tohle je teprve předehra

Česká meteoroložka Dagmar Honsová ještě v dubnu veřejnost uklidňovala slovy, že nás nečeká žádný skok ze zimy do léta a přijde příjemné jarní počasí. Realita ale předvedla něco trochu jiného. Duben 2026 se zapsal jako nejsušší od roku 1961 a hned nato přišly přívalové přeháňky a lokální bouřky.

Jako by teplotní výkyvy nestačily, letos na jaře se nad Českem odehrál ještě jeden pozoruhodný úkaz. V březnu a poté znovu v dubnu dorazily nad střední Evropu obrovské oblaky saharského prachu, které způsobily takzvaný krvavý déšť. Lidé ráno nacházeli na autech oranžový nebo načervenalý povlak. V centru Prahy vypadala zaparkovaná auta, jako by je někdo přejel válcem namočeným v terakotě. 

Český hydrometeorologický ústav upozornil, že prachové částice ze Sahary dokonce ovlivňovaly přesnost předpovědních modelů, protože numerické modely s tímhle jevem neumějí pořádně pracovat. 

Tichý oceán se ohřívá

Zatímco nás rozptylovaly výkyvy teplot a saharský prach na kapotách, pod hladinou rovníkového Tichého oceánu to žilo možná ještě více. Nejnovější data z května 2026 ukazují, že se s vysokou pravděpodobností formuje takzvané Super El Niño, které by mohlo být nejsilnějším klimatickým jevem tohoto typu za posledních sto padesát let. 

Představte si obrovský hrnec vody na sporáku, který někdo zapomněl vypnout. Tak právě nějak tak se teplá voda hromadí v hlubinách Pacifiku a čeká na okamžik, kdy se bude moci provalit na povrch. Jakmile se to stane, atmosféra se dočká takového horka, že počasí po celém světě nabere nečekaně teplý spád. 

Při posledním srovnatelném Super El Niñu v zimě 2015/2016 to znamenalo ničivé hurikány v oblastech, kde se normálně téměř nevyskytují, kolaps zásobování vodou v karibských ostrovních státech, hladomor na východě Afriky a tehdy padl i celosvětový teplotní rekord. 

Pro Česko to s největší pravděpodobností znamená extrémně horké léto, prohlubující se sucho a zvýšené riziko silných bouřek a přívalových dešťů. Vraťme se ale na domácí půdu a do současnosti, protože se tu letos už nějaké ty zajímavé věci odehrály. 

Ledoví muži: Pankrác, Servác a Bonifác tentokrát svému jménu dostáli víc než dostatečně. V úterý 12. května se v řadě krajů maxima nedostala ani ke dvanácti stupňům a následující ráno hrozily teploty kolem nuly. Přitom ČHMÚ zároveň konstatuje, že květen 2026 jako celek skončí teplotně průměrně až nadprůměrně. 

Spatřili jste na vlastní oči krvavý déšť, nebo vás zaskočily teplotní skoky? Napište nám do komentářů.

Zdroje: nedd.tiscali.cz, nationalgeographic.cz, severe-weather.eu, novinky.cz