Umělá inteligence předpověděla léto v Česku. Běhá z toho mráz po zádech

Je únor, venku ještě nedávno mrzlo a většina z nás tak měla spíš pomyšlení na teplý čaj v dlaních než na to, jaké nás asi čeká počasí v létě. Nicméně umělá inteligence už dávno přeskočila i jaro a dívá se rovnou do července. A co vidí, není úplně povzbudivé čtení. 

Začnu tím, co vás nejspíš napadne jako první, tedy proč se v únoru zabývat červencem. Ono sezónní klimatické modely nepracují jako týdenní předpověď na telefonu. Potřebují data z oceánských bójí, satelitů, leteckých sond a meteorologických stanic z celého světa, a pak z toho všeho sestavují scénáře na měsíce dopředu. 

Umělá inteligence v tomhle procesu dnes hraje klíčovou roli a závěry, ke kterým pro letošní léto dochází, rozhodně nejsou uklidňující. Ukazuje se, že střední Evropa a tedy i Česko míří s více než 70procentní pravděpodobností do teplotně nadprůměrného léta. 

Dva stupně navíc bohatě stačí

Odchylka průměrné letní teploty v Česku by měla dosáhnout jednoho až dvou stupňů nad dlouhodobý průměr. Přestože to vypadá jako málo, tak jeden stupeň navíc neznamená o stupeň teplejší pondělní odpoledne. Znamená to, že přibudou celé série dní s teplotami šplhajícími ke třicítce a nocí, kdy ani okno dokořán nepomůže.

Letošní léto podle všeho nebude jen o vlnách veder, ale o prudkých zvratech. Ráno bude třicet stupňů, odpoledne průtrž mračen a kroupy, druhý den zase slunce a dusno. Tohle Česko zažilo v posledních letech víckrát, než by bylo zdrávo, a zatím nic nenaznačuje, že by se letos situace měla nějak uklidnit.

Dvojice jménem El Niño a La Niña

Aby to nebylo příliš jednoduché, do hry vstupují dva klimatické jevy, jejichž jména znají i lidé, kteří meteorologii jinak vůbec nesledují. El Niño, fáze, kdy se vody v rovníkové části Tichého oceánu oteplí nad průměr, v letošním roce postupně slábne a podle prognóz do léta téměř vymizí. Logicky by člověk čekal, že s jeho odchodem přijde trocha klidu.

Jenže planeta je dnes o tolik teplejší než před třiceti lety, že i bez El Niña stoupá základní teplota vysoko. Nástup opačné fáze, La Niñy, tedy ochlazení pacifických vod, pak sice trochu ztlumí globální teplotu, ale zároveň přitápí pod kotlem atlantských bouřek, které ovlivní počasí i ve střední Evropě. 

Loňské léto bylo zrcadlem toho, co přijde

Srovnání s rokem 2025 je v tomhle kontextu užitečné. Průměrná roční teplota v některých českých regionech za loňský rok dosáhla hodnot řadících se do první desítky nejteplejších za posledních více než 150 let měření. Světová meteorologická organizace přitom označila trojici roků 2023, 2024 a 2025 za historicky nejteplejší od zahájení pravidelných pozorování.

Léto 2024 v Česku skončilo s průměrnou teplotou 22,6 stupňů Celsia, což je o téměř dva stupně více než normál z let 1991 až 2020. V celé historii měření od roku 1775 předčily léto 2024 pouze dva předchozí roky, takže rok 2024 se zapsal jako třetí nejteplejší léto, jaké kdy Česko zažilo. Pokud modely pro letošek nepřehánějí, přidá se k téhle společnosti i rok 2026.

Průtrže, kroupy a pak zase třicítka

 Září 2024 bylo dobrým příkladem toho, co klimatologové myslí slovem nestabilita. Týden veder, pak záplavy s miliardovými škodami a pak bylo zase horko. Letos to zřejmě nebude lepší. Meteorolog Michal Žák mluví o tom, že extrémy budou přibývat. 

Bioklimatolog Miroslav Trnka zase upozorňuje, že v některých oblastech republiky se počet tropických dní může do roku 2050 zdvojnásobit. V Břeclavi dnes ročně naměří přes 30 tropických dní, tedy dní, kdy maximální teplota přesáhne 30 stupňů. A za třicet let by jich mohlo být přes 45. 

Co z toho plyne pro Čechy v létě 2026

A to mě přivádí zpět k AI, se kterou jsem článek odstartovala. Výhled, který sestavila pro střední Evropu, platí o to víc pro jih kontinentu, kde modely počítají s teplotami pravidelně přesahujícími 40 stupňů. 

Zdroje: metamater.cz, zemedelec.cz, idnes.cz, tn.nova.cz