Co pustit dřív: Film, nebo seriál? Odborníci varují, že špatné pořadí vám zničí náladu na zbytek dne

Volné večery věnujeme s partnerem koukání na televizi. Někdy přijde jeden z nás s tipem na nějaký film, jindy vsadíme bez většího přemýšlení na jistotu a pustíme další díl některého ze seriálů, které máme rozkoukané.

Volbu mezi filmem a seriálem obvykle necháváme náhodě. Řídíme se hlavně mírou únavy po celém dni a tím, zda ráno vstáváme dříve než obvykle. Zdají se vám takové úvahy jako zbytečně vynaložená energie na jeden večerní program? Podle odborníků ovšem může mít taková banální preference někdy velký dopad na psychiku.

Seriál je taková rychlovka

Logicky mě vždy napadlo, že když večer nemáme mnoho času, protože musíme jít brzy spát, je seriál ideální. Díly trvají maximálně hodinu, u spousty seriálů ani nemusíte vidět všechny díly ani nad nimi hlouběji přemýšlet. Oproti tomu dvouhodinový film bych mohla chtít dokoukat celý, jinak bych nemohla zvědavostí usnout.

Díly často končí otevřeně

Rozdíl mezi filmem a seriálem ovšem nespočívá jenom v délce. Každý z obou formátů pracuje s dějem a emocemi v úplně jiné dynamice. Film má jasně danou strukturu od začátku do konce. ějak začne, pak nastane zápletka a nakonec dospějeme k rozuzlení situace. Závěrečné titulky, jdeme spát, dobrou noc. Seriál tohle rozkádá do více dílů. Díly někdy končí jakýmsi nezodpovězeným otazníkem, který láká na sledování dalšího dílu.

Ještě jeden díl

Všimla jsem si toho včera, když jsme s partnerem koukali na Netflix. Jako máma puberťáků jsem měla po třídních schůzkách nakročeno ke kolapsu, partner dnes ráno odjížděl na služební cestu a náš společný čas se tak smrskl do jednoho jediného večera. Kvůli faktorům vstávání a stresu jsme se dohodli, že budeme pokračovat ve sledování seriálu Dům z karet. Šedesátiminutový díl téhle netflixácké produkční prvotiny utekl jako voda a my se z něj vlastně nic nedozvěděli. Tak jsme si pustili ještě jeden díl.

Otevřený konec není náhoda

Zdá se vám to povědomé? Možná jste podle jev, který je v psychologii podrobně zkoumán. Říká se mu binge-watching a výzkumy tohoto jevu ukazují, že seriály jsou přímo navržené tak, aby diváka u obrazovky udržely co nejdéle. Paradoxem je, že většina z nás si zrovna seriál pustí mimo jiné proto, aby zvolnili po napjatém dni a ulevili si od stresu.

Namísto usínání máme nad čím přemýšlet

Jenže epizoda s otevřeným koncem nám od stresu pomoct nemusí. Namísto toho se dostáváme do jakési smyčky a abychom zjistili, jak to dopadne a mohli usnout, pustíme si ještě jeden díl. Tím protáhneme naši večerku, v noci spíme kratší dobu a ráno se budíme v podobném rozpoložení, s jakým jsme večer usedali k televizi.

Film nebo seriál? Jedno to není

To, čemu dáte večer v televizi přednost, tedy může ovlivnit vaši náladu i na další den. Když si pustíte film, dočkáte se příběhu se začátkem i koncem. Po jeho skončení se ještě můžete rozhodnout, jestli si pustíte ještě něco dalšího, nebo půjdete raději spát. Jestliže si ale vyberete seriál, hrozí, že se dostanete do nekonečné smyčky epizod, která ovlivní váš spánek, energii i výkon během následujícího dne.

Relax na konci dne

Seriály samy o sobě ovšem nejsou špatné. Naopak, i ony přispívají k vyšší míře odpočinku a ke zlepšení nálady. Problém nastává ve chvíli, kdy se z takové zábavy stává návyk. Seriál vás sice na jednu stranu uklidní, na druhou ale vtáhne hlouběji a vy tak ztrácíte kontrolu nad tím, kdy váš večer končí.

Jak je to tedy správně?

Někteří lidé sází na kombinaci obojího, tedy napřed si pustí jeden díl seriálu a až po něm zapnou film jako hlavní bod večera. Jiní to dělají obráceně, po skončení filmu jim zbývá půlhodinka, a tak ji vyplní zdánlivě nenáročným seriálem typu Přátelé nebo Simpsonovi. Pak se ale může projevit to, o čem píšu výše v článku. Seriál nás totiž vtáhne do děje a znovu aktivuje naši pozornost. A s mozkem, který jede na plné obrátky, se pak hůře usíná.

Večerní rituály

Až se mi vybavila hláška Jiřího Kodeta z filmu Pelíšky: „A přitom taková blbost.“ Večery, ty jsou pro mnoho z nás především o rituálech. Moje švagrová neusne při pomyšlení, že nechala bordel v kuchyni. Kolega si před spaním potřebuje přečíst aspoň tři stránky v knize a moje dcera neusne bez sprchy, která nám vypustí všechnu teplou vodu z kotle. Nad filmem nebo seriálem si hlavu většinou nelámeme. Možná se to ale ode dneška změní.

Zdroje: National Library of Medicine, Wikipedie, SoSci Panel