Polární vír se rozdělil na 2 poloviny. Jedna z nich si to namířila přímo k nám, varují meteorologické modely

Když už jsme si mysleli, že jaro konečně pochopilo, co se od něj očekává, přišla zpráva, která není fér: dostihnou nás důsledky výrazného březnového obratu v počasí. Víte, že při psaní ráda používám metaforu, ale tentokrát o ni nejde. Jde o meteorologickou realitu, kterou by nevymyslel ani pohádkový čaroděj Rumburak ve své nejhorší náladičce. 

Než se pustíme do toho, co nás čeká, pojďme si ukázat na samotného viníka. A třeba ho i pochopit. Jedná se o polární vír neboli vortex.

Polární vír jako hlavní viník

Co je polární vír jsme si několikrát řekli, takže už jen krátká rekapitulace. Představte si takový obrovský prstenec větrů, rychle rotujících nad severním pólem. Točí se jako gigantický kolotoč ve stratosféře mezi 20 až 50 kilometry nad zemí. A udržuje chlad tam, kde má být; tedy na severu.

Když je vír silný, nikam studený vzduch nepustí a Evropa si užívá mírnou zimu. Je-li však jakkoli narušený nebo se dokonce zhroutí, studený vzduch se urve jako pes ze řetězu a vyrazí k jihu. Právě to se stalo na počátku března.

Oslabení vortexu v březnu

Jak je možné, že polární vír náhle zkolabuje nebo oslabí? V březnu totiž došlo k velkému oteplení stratosféry, které ho destabilizovalo. A vír vytvořil takové dva výběžky. Ten severoamerický poslal mrazy do Kanady a USA, zatímco jižní se vydal směrem k Evropě. Asi proto, aby si světadíly vzájemně nezáviděly. Aby to bylo ještě dramatičtější, přidala se blokující tlaková výše nad Atlantikem, která k nám nenechala proniknout teplý oceánský vzduch.

Důsledek oslabení polárního víru se neprojeví ihned, ale pár týdnů to trvá. Nyní to máme tady. Chladný vzduch má volnou cestu přímo do srdce Evropy a bude k nám proudit celý týden: chvílemi přímo ze severu, občas ho prostřídá severozápadní nebo severovýchodní proudění.

Zima si nechala otevřená zadní vrátka

Takže zatímco my jsme si před pár dny užívali příjemné jarní teploty 15 až 20 °C, počasí si pro nás chystalo nemilé překvapení. Podle webu SevereWeather čeká Evropu na mnoha místech ochlazení o 10 až 15 °C během dvou dní. Z trička zase už do kabátu. Ach jo… Z kafe na zahrádce přímo ke škrábání ledu z čelního skla.

Předpovědní modely ukazují, že ochlazení se projeví – kromě jihu – prakticky v celé Evropě.  Navíc hrozí, že v mnoha končinách se sníh neobjeví jen na horách, ale i v nižších polohách. No, řekněte sami, co víc bychom si v půlce dubna mohli přát?! Jen oblasti Středomoří si mají udržet jaro; tam se pro změnu dočkají pořádných bouřek.

Mrazy opět ohrozí sady

Až přestane sníh padat a obloha se vyjasní, mohou noční mrazy na vegetaci dokončit to, co už začátek dubna napáchal. Tam, kde ještě nepřišli o květy meruněk a broskvoní, mají teď jedinečnou příležitost. Teploty budou většinou v celé Evropě v noci padat na -5 °C, místy ale i níž. A zima se má udržet několik dní. Těžko říct, jestli si jaro vzalo dovolenou, anebo jestli před tím náporem chladného vzduchu zdrhlo.

Bouřky a přechod studené fronty v Česku

Abychom si nemohli stěžovat na jednotvárné počasí, v neděli přes Česko přecházela studená fronta a s ní i první bouřky. Začalo to už ráno na jihozápadě území, v poledne bouřilo v Krušných horách a v odpoledních hodinách byla bouřková aktivita nejintenzivnější v takovém územním trojúhelníku mezi Prahou, Libercem a Hradcem Králové. Hromy a blesky doprovázely místy prudší srážky a krupky.

V podvečer srážky a bouřky dorazily i na Moravu. Tam byly mírnější a v nočních hodinách už jen doznívaly. Dnes by se měl déšť vyskytovat podél celé severní hranice a místy zasáhne i do střední části Česka. V úterý budou srážky spíš už jen lokální. A prozatím to stále vypadá, že nejchladnější by měla být středa ráno a víkend.

Zdroje: Severe Weather Europe, Ventusky, ČHMÚ