Češi tenhle film označili za totální blázinec. Přesto z něj dodnes citují legendární hlášky

Ne každý film patří mezi klenoty české kinematografie. Snímek z roku 1981 je považován za nepovedenou komedii. I tak se ale najde hned několik hlášek, které ve společnosti zlidověly. 

Československá komedie, která byla do kin uvedena v 80. letech minulého století, slibovala zábavu od začátku do konce. Diváci se na film těšili i díky hvězdným jménům. Režie se ujal Juraj Herz, před kamerou se sešli herci Rudolf Hrušínský, Marián Labuda st., Jiří Kodet, Jiřina Bohdalová či Dagmar Havlová a Lenka Kořínková.

Někteří diváci nevědí, zda se mají smát, nebo brečet

Komedie Juraje Herze v minulosti diváky rozdělila na dva tábory. Tento filmový snímek rozhodně nelze zařadit do žádné škatulky. Kriminální zápletka spolu s humorem, který nesedne každému, je navíc doplněna i o přehnanou bláznivost, nevkus a scénář plný nečekaných a nesourodých okamžiků. Právě potrhlost příběhu je tím, co někteří diváci milují, jiní kvůli tomu ale snímek ani nechtějí dokoukat do konce.

Ani režisér film nepovažoval za příliš povedený

Kritikou diváci ani zkušení filmoví odborníci od samého začátku nešetřili. Sám Juraj Herz později komedii označil za svůj nejslabší film. Ten vznikl jen proto, že režisér potřeboval peníze. Tehdejší odborná kritika uvedla, že je film dramaturgicky rozpadlý a jednotlivé scény na sebe často nenavazují. Negativní komentáře nešetřily ani kritikou hereckých výkonů. Marián Labuda byl například označen za herce, který v tomto filmu zbytečně přehrává.

Za uši přitažený příběh, ale i nezapomenutelné hlášky

V hlavní roli mazaného italského mafiána se objevuje Josef Abrhám. Ten se snaží oblbnout svého šéfa, za což mu v Itálii hrozí trest smrti. Na svou smrt mafián dobrovolně čekat nechce. A tak přes Rakousko utíká do Prahy. Do města, které se na první pohled může zdát bezpečné, ve skutečnosti je ale daleko horším místem než samotná Itálie. Z bezpečného úkrytu Carmella se stává místo plné potíží. Mafián se musí vypořádat s nástrahami, které mu připravili socialismem ostřílení Čechoslováci. Během jedné z bláznivých pražských nocí přijde o své věci a zvládnout musí i další problémy.

Přestože jde o film, který si v dnešní době od diváků příliš přízně nezískal, najde se několik dodnes oblíbených. Lidé se baví například hláškou „Jestli ona je panna, tak já jsem orel.“, „Kočičky se koupat mohou, ale nesmí se ždímat.“ nebo „Tatíku, my nepotřebujeme kvalitu, ale kvantitu, jinak ty naše pokusy nedoděláme.“

Proč je v názvu zvíře a ovoce?

Stejně jako je absurdní děj filmu, může se někomu zdát zvláštní i jeho název. Ten má přitom jasné vysvětlení. V jedné z klíčových scén, kdy opilá dáma zavře mafiány na korbě nákladního auta, se objevují buldoci. Třešně jsou pak strůjcem další důležité zápletky ve filmu. Sylvie se rozhodne koupit si je u cesty, což ji opět svede dohromady s donem Carmellem. Jen díky třešním může dojít k dalšímu konfliktu a zajímavým událostem. Přestože jde o scény, které spolu nijak nesouvisí, jsou to právě tyto okamžiky, které si divák stejně jako název snímku snadno zapamatuje.

Komediální film provázela smrt

V kinech se coby mafiánský zabiják Fofa objevil herec Miroslav Středa, původně tomu tak ale být nemělo. Jednoho z mafiánů si měl zahrát Jiří Hrzán. Ten během natáčení ale nešťastnou náhodou zemřel. Po jednom z natáčecích dnů se, posilněn alkoholem, vydal za svou láskou. Místo běžné cesty dveřmi a po schodech se ale rozhodl, že za ní vyleze po římse domu. To se mu stalo osudným. Známý a oblíbený herec po sobě zanechal i dceru, významnou českou herečku současnosti Báru Hrzánovou.

Film Buldoci a třešně v divácích zanechal rozporuplné reakce. Zatímco někteří jej milují, jiní razí heslo „jednou a dost”. Tím, co se v každém případě stalo legendárním, jsou dodnes používané hlášky. Ty znají i mladší generace.

Máte ve filmu Buldoci a třešně nějakou oblíbenou scénu?

Zdroje: Csfd.cz, Reflex.cz, Fdb.cz, Kinobox.cz