Český internet vyděsila reklama, která běžela v ČSSR před 30 lety. Celá rodina v ní s nadšením drhne záchod

Některé televizní spoty z devadesátých let dokážou i po třiceti letech pobavit a zároveň vyděsit internet. Na povrch se znovu vynořil krátký klip, ve kterém se celá rodina s nadšením věnuje činnosti, kterou dnes většina z nás provádí za zavřenými dveřmi a v tichosti. 

Komentáře pod videem se plní nechápavými reakcemi mladé generace, zatímco pamětníci se jen culí. 

Doba, kdy se televize nebála odvázat

Reklamní bloky tehdy představovaly svébytný zážitek. Nebyla žádná chytrá tlačítka na dálkovém ovladači, přeskakování nebo streamovací platformy, ke kterým bychom se při příliš zdlouhavém reklamním spotu uchýlili. Když přišla reklama, zkrátka jste u ní zůstali sedět, protože přepnout na jiný kanál znamenalo riskovat, že zmeškáte začátek pokračování filmu. 

Právě tahle pasivita diváků dávala reklamním tvůrcům obrovskou moc. Mohli si dovolit věci, které by dnes marketingové oddělení zamítlo. Tehdejší spoty měly šmrnc, odvahu a nezřídka i pořádnou dávku absurdity. Některé z nich se dnes sdílejí na sociálních sítích jako důkaz, že svět byl kdysi trochu jiný, bláznivější a rozhodně méně uhlazený.

Dnešní reklamy na čisticí prostředky, prací gely nebo třeba zubní pasty vypadají jedna jako druhá. Laboratorní prostředí, bílé povrchy, usmívající se žena v bílém tričku a graf, který dokazuje, že je přípravek o patnáct procent účinnější než konkurence. 

Většinou jsou nudné, předvídatelné, zaměnitelné. Když si pustíte reklamní blok na kterémkoliv českém kanálu, po dvou minutách zapomenete, co jste vlastně viděli. V devadesátkách se vám ale některé spoty vypálily do paměti na celý život, ať jste chtěli, nebo ne.

Pravidla se teprve psala

Zákon o regulaci reklamy v Česku sice vznikl už v roce 1995, ale jeho reálný dopad na podobu televizních spotů se projevoval jen pozvolna. Dozor nad dodržováním pravidel měla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, jenže reklamní tvůrci byli rychlejší než legislativci. 

Reklama nesměla být v rozporu s dobrými mravy, ohrožovat mravnost ani snižovat lidskou důstojnost. V praxi ale bylo vnímání „dobrých mravů“ v první polovině devadesátek dost pružné. 

Erotické narážky u výrobků, které s tím neměly nic společného, děti v situacích, které by dnes vyvolaly vlnu pohoršení, a humor, který balancoval na hraně vkusu, to všechno bylo na denním pořádku. Jeden z úsměvných příkladů z té doby se znovu vynořil díky YouTube kanálu Staré reklamy, který často zveřejňuje staré reklamní klenoty.

Rodina, která drhne společně, drží pohromadě

Jde o reklamu na čisticí přípravek Cillit, ve které se maminka s malým synem s viditelným nadšením shromáždí u toalety, kterou však místo nich zázračně vyčistí přípravek z reklamy. Oni dva se zatím mohou věnovat venkovní zábavě.  

V polovině devadesátek byla značka Cillit (dnes známá spíše jako Cillit Bang) poměrně čerstvým zbožím na českém trhu. Západní firmy se snažily oslovit české spotřebitele, kteří byli zvyklí na socialistický sortiment typu Čikuli, a musely najít způsob, jak jim nový produkt přiblížit. A co může být přesvědčivější než nadšená rodina? Jen bůh ví, kde byl tou dobou tatínek.

Dnes reklama naráží na celou řadu překážek

Současná reklama musí splňovat přísná pravidla ohledně zobrazování dětí, musí projít schvalovacím procesem, který zahrnuje právní posouzení i etickou kontrolu. Navíc se zásadně proměnila estetika reklamních spotů. Současné reklamy na čisticí prostředky vsázejí především na „před a po“.

Někdy stačí pustit si třicet let starý reklamní blok a okamžitě pochopíte, jak moc se změnil nejen reklamní průmysl, ale celá společnost. Utkvěla vám v hlavě také nějaká starší reklama?

Zdroje: prozeny.cz, refresher.cz, ceskatelevize.cz