Nad Evropu se žene pekelné vedro. Meteorologové varují před teplotami blížícími se 50 °C

Není to tak dlouho, kdy jsem tady varovala před nočními mrazy a teď jen o pár týdnů později se situace naprosto otočila. Místo toho, abychom přemýšleli nad tím, jak ochránit před mrazem naše rostlinky a stromky na zahradě, teď budou lidé po celé Evropě hledat způsob, jak se zchladit.

V posledních dnech totiž poměrně rychle přecházíme od zimních bund ke kraťasům a tričkům. No a vypadá to tak, že jaro bude trvat jen pár dní a začne parné léto, které některé státy zavře pod tepelnou kupoli. Co to znamená pro počasí po celé Evropě a jak to ovlivní Česko?

Co to vlastně je ta tepelná kupole a proč může státy uvrhnout do rozpálené pece?

Fenomén tepelné kupole je pro celý svět známý jako heat dome. Je to stav, kdy se nad nějakým místem prostě uzamkne opravdu horký vzduch. A tím, že se nehýbe tam ani zpátky podobně jako pod poklicí v hrnci, si tento jev získal příznačný název. Celý tento stav je způsoben tím, že v posledních letech dochází ke kolapsům a silnému zvlnění tryskového proudění v atmosféře.

Ve chvíli, kdy se však toto proudění zastaví, začíná vzduch klesat k zemskému povrchu. To vede ke stlačování vzduchu a ten se tak dále zahřívá. Co je však horší, tato pomyslná poklička rozpouští směrem k zemi veškerou oblačnost, což horka díky nepřetržitému sluneční svitu ještě zvyšuje. A bohužel tento stav pak může trvat nejen celé dny, ale i týdny.

O příčině dalších poruch atmosférického proudění už jste asi slyšeli

Když se podíváme do historie, platí, že tepelné kupole se vyskytují v Evropě stále častěji. On totiž její vznik není náhodný. Tahle pekelná výheň vzniká díky klimatickým změnám, a především pak díky jevu El Niño. A ten letos vzniká podle ECMWF a NOAA rychle a na více jak 50 % prý půjde rovnou o jev Super El Niño.

Tento jev je zpravidla doprovázen rychlým oteplováním oceánu, a právě to může za poruchy či přímo kolaps proudění. Zajímavé je, že se vlivem tohoto jevu ohřívá Evropa mnohem rychleji než jiné části světa.

Jak je to s těmi padesátistupňovými vedry?

Že jste o žádných teplotách, které by měly v Evropě atakovat hranici 50 °C, neslyšeli? Ono je to trochu složitější, protože předpověď, kterou vydávají meteorologové, je nastavena na teplotu ve stínu, dva metry nad trávníkem. Jenže většina lidí dnes žije ve městech. Ta jsou tvořeny asfaltem, betonem a hustou dopravou. A tam pak situace vypadá fakt jinak.

Tuto skutečnost ještě umocňuje fakt, že tmavé povrchy (které jsou mimochodem v poslední době dost moderní) fungují jako obří radiátory, které akumulují teplo. Teplota ve městech je tak v ulicích často o 10 až 15 °C vyšší, než hlásí předpověď meteorologů. To dokazují španělské teploměry, které už v minulých dnech mnohdy hlásily neuvěřitelných 49 °C.

Opravdu hrozí Evropě takové vedro a kde nejvíce?

Na ty pro nás „šílené“ teploty by se měli v příštích dnech připravovat Španělé, kteří žijí v Seville nebo Córdobě. Tam totiž hlásí meteorologové až 43 °C. S tím se pojí nejen varování před zdravotními problémy, ale i extrémní nebezpečí požárů.

Tepelné varování pak platí i pro Velkou Británii, a to především pro oblast Guildfordu. Tam by v příštích dnech mohly teploty vystoupat na 30 °C. Opět nezdá se to nijak významné, ale pro Brity je to hodně velké teplo. To podtrhuje i to, že v řeckých Athénách má být jen 23 °C. Na třicetistupňové hodnoty se připravuje i Chorvatsko, a to v oblasti Záhřebu i Splitu.

U nás v Česku bude taky teplo, ale nebude to zase tak horké. I když se v modelech ty třicítky objevovaly, připravme se spíše na teploty mezi 26 až 28 °C. Chladněji pak bude například na Ostravsku, kde by se měly teploty pohybovat mezi 22 až 24 °C.

I když je prozatím riziko tropických třicítek pryč, pořád platí, že bychom se v Česku měli začít připravovat na pořádně horké léto, pokud do toho nezasáhne další výkyv proudění.

Zdroj: theweathernetwork.com, croatiaweek.com, theolivepress.es