Stavíme ho vedle televize. Přitom v něm po chvíli roste nebezpečný povlak, který slabší povahy nerozdýchají

Dostanete ho od operátora, zapojíte a schováte někam, kde nepřekáží. Od té chvíle si ho nevšímáte, ale on si mezitím začne žít vlastním životem, teplým a prašným. A vy to celé v klidu dýcháte, zatímco koukáte na televizi.

V každé české domácnosti najdete vedle televize minimálně jedno zařízení, které tam stojí prakticky od chvíle, kdy vám ho přivezl technik od poskytovatele internetu. Zapojil kabely, vy jste zadali heslo k Wi-Fi a od té doby? Od té doby jste na tu věc pravděpodobně ani jednou nesáhli. 

Možná jste ji zastrčili za komodu, leží na poličce pod obrazovkou nebo se krčí v rohu televizního stolku mezi starými ovladači. Bezdrátové připojení dnes využívá drtivá většina českých domácností a krabička s anténkami je jeho srdcem. 

Jenže srdce, o které se nikdo nestará, časem začne chřadnout. A v tomhle případě nejen chřadnout, ale také hostit návštěvy, které byste ve svém obýváku rozhodně vítat nechtěli.

Kde nikdy nesvítí slunce

Jak vlastně vypadá místo, kde vaše krabička stojí? S největší pravděpodobností je to úzká štěrbina mezi nábytkem a zdí, kam se nedostane ani vysavač. Je tam tma, protože prostor zakrývá tělo televizoru nebo deska stolku. Je tam klid, protože tam nikdo nechodí, nic se zde nepřesouvá ani neutírá.

A hlavně je tam teplo. Tohle zařízení totiž pracuje bez přestávky čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu a při provozu generuje stálé, mírné teplo. Přidejte k tomu fakt, že vzduch v tomto místě prakticky necirkuluje, protože ho blokuje obrazovka z jedné strany a zeď z druhé. Vzniká tak teplá a vlhká kapsa, o které paradoxně nemáte ani ponětí.

V českých bytech navíc rádi sušíme prádlo přímo v obýváku. Mokré tričko na sušáku uvolní do vzduchu překvapivé množství vodní páry, která se pak usazuje právě na nejchladnějších površích v místnosti. A hádejte, co bývá jedním z nejchladnějších povrchů? Obvodová zeď panelového domu, tedy přesně ta stěna, u které má většina lidí pověšenou nebo postavenou televizi.

Host, který nepotřebuje pozvánku

Ten povlak, o kterém mluví nadpis, je něco, co má každý z nás v bytě odjakživa, jen ve stopovém množství. Spory tohoto organismu poletují vzduchem neustále a čekají na svou šanci. Potřebují k životu jen tři věci: vlhkost, teplo a něco organického, na co se mohou přichytit.

Wi-Fi router, který pracuje měsíce bez jakékoliv údržby, je pro tento organismus ideální základnou. Ventilační štěrbiny na jeho povrchu nasávají vzduch i s prachovými částicemi. Prach se usazuje na deskách plošných spojů uvnitř a vrství se na plastovém krytu i kolem něj. 

Ten prach rozhodně není jen špína. Obsahuje odumřelé buňky lidské kůže, vlákna z oblečení, zvířecí srst, a to vše je bohatý zdroj organické hmoty. Kombinace prachu, tepla a vlhkosti vytvoří podmínky, ve kterých se začne snadno šířit plíseň.

Není to jen o routeru

Plíseň může růst přímo na routeru a uvnitř něj. Obecně elektronika v domácnostech patří mezi nejpodceňovanější místa, kde se plísně zabydlují. Teplé zařízení v uzavřeném prostoru s omezeným prouděním vzduchu a vrstvou prachu je pro plísně jako pětihvězdičkový hotel.

Mnohem větší průšvih ale číhá na stěně přímo za celým televizním koutem. Omítka i sádrokarton, které najdete v naprosté většině českých bytů, obsahují celulózu. To je přesně ten materiál, po kterém plísně doslova prahnou. Když se na chladnější obvodové zdi začne srážet vlhkost z přehřátého obýváku, vznikne na povrchu takzvaný rosný bod. A plíseň ho tuze ráda rychle obsadí.

Plísně vypouštějí do ovzduší mikroskopické spory a toxické látky zvané mykotoxiny. Jsou tak drobné, že je pouhým okem nezaregistrujete, ale vaše plíce ano. Základem je tedy nechat mezi televizním koutem a zdí dostatečnou mezeru, ideálně alespoň pět až deset centimetrů, aby mohl vzduch volně proudit. 

Koukli jste někdy za svou televizi a našli tam něco, co vás překvapilo? Napište nám to do komentářů.

Zdroje: energozrouti.cz, kytickovani.cz, icecleaning.co.uk