V televizi se děje něco zvláštního. ČT od zítřejšího 31. května kompletně překopala vysílání

Něco zvláštního se děje. Divák si v neděli večer otevře televizní program a zjistí, že Česká televize přepsala vysílání tak zásadně, jako kdyby se chystala významná státní návštěva. A svým způsobem vlastně ano. Jmenuje se Norma Jeane Mortenson, přijede v pomyslné limuzíně a letos by na svém narozeninovém dortu sfoukla rovnou sto svíček. A to už za nějakou tu poctu stojí.

A protože tak významné jubileum se nedá odbýt jedním dokumentem v pozdních večerních hodinách, rozhodla se ČT uklidit v programu a rozvinout též pomyslný slavnostní koberec, aby po něm mohla tato půvabná žena vkročit do našich vzpomínek.

Život, který začal jako špatně napsaný scénář

Nechystáme se však jen my, ale většina filmového světa. Například pařížská Cinémathèque otevírá velkou výstavu věnovanou této významné osobnosti. Připomíná její talent, kariéru, boj s médii i osobní život. Zkrátka, svět se připravuje a ČT se přidává.

Kdo zatím netuší, o koho se jedná, přidám ještě nápovědu: narodila se 1. června 1926, a to do poněkud komplikovaného prostředí. Její dětství bez otce a s duševně nemocnou matkou bylo plné stěhování, sirotčinců, pěstounů; tolik dětské nejistoty by stačilo na tři životy. Ona však vykročila do života s úsměvem, jenž posléze okouzlil celý svět. Marilyn Monroe.

Sto let a pořád mladá

Ztělesňovala symbol krásy, ženskosti a pro mnohé i „dumb blonde“. Tuto nálepku hloupé blondýnky dlouho nešlo smýt. Jenže nový pohled na její život ukazuje něco zcela jiného. Ženu, která studovala herectví a tvrdě na sobě pracovala. S představami, které o ní měli ostatní, se rvala jako lev. Odmítala být pouhou dekorací či loutkou ve svých filmech a bojovala o vlastní obraz s hollywoodskými studii i s bulvárem.

Dokázala vytvořit role, které přežily celé generace diváků. Nebyla však jen herečkou, ale i zpěvačkou a producentkou. Hollywood ji vynesl vzhůru tak rychle, že by se z toho každému zatočila hlava. Ovšem stejně tak rychle ji pustil dolů. Marilyn ve svém krátkém životě zažila obojí: raketový start a oslnivou kariéru a pak rychlý pád… Marilyn Monroe – ikona, která nezestárla. Protože nestihla. Zemřela v pouhých 36 letech.

Filmy ani jejich hvězda nezestárly

Česká televize u příležitosti stého výročí jejího narození zařazuje řadu snímků: od komedie Páni mají rádi blondýnky (ČT Art, 1. června, 20:15), přes western s Robertem Mitchumem Řeka bez návratu (ČT 2, 31. května, 20:00) či dokument Poslední tajemství Marilyn Monroe (ČT 2, 31. května, 23:30). Až po  westernové drama Mustangové z roku 1961, které bylo natočeno podle scénáře jejího tehdejšího manžela Arthura Millera. Byl to její poslední dokončený snímek a vysílat se bude na ČT Art, 4. června od 20:15.

„Život Marilyn Monroe skončil ve 36 letech, a přece existuje nespočet důvodů, proč si ho dnes připomínat. Nejde jen o tu nedožitou stovku, ale také o to, kým byla a čím vším ho naplnila,“ říká výkonný ředitel ČT Art a šéfdramaturg centra kulturní tvorby Tomáš Motl.

Z vrcholu až do propasti

Marilyn Monroe strávila poslední roky pod velkým tlakem. Osobní život se nedařil a Hollywood ji chtěl mít neustále krásnou, věčně okouzlující a stále k dispozici. Jenomže tělo i duše mají své limity. A Marilyn, která kdysi dokázala rozzářit kameru jediným úsměvem, začala být pro Hollywood spíš problémem než hvězdou. Zdravotní potíže, stres i závislost na lécích postupně měnily její život i pověst.

Tragická událost nebo záměr?

A pak přišel rok 1962. Rok, který se stal jejím posledním a zároveň prvním v dlouhé řadě nekonečných teorií. Její smrt byla původně označena jako „nešťastná náhoda“, ale svět se s tak jednoduchým vysvětlením nikdy nespokojil. A tak vznikaly verze, které by vydaly na několik detektivních románů: od spiknutí až po tragickou nehodu, od politických hypotéz až po milostné pletky.

Byla to nehoda? Útěk? Volání o pomoc? Nebo jen tragická souhra okolností? Jak to bylo doopravdy, ví dnes už jen Bůh. A věčnost se na detaily neptá. Nechme tedy legendu spát a užijme si několik televizních večerů s jejím mladistvým půvabem. A se skvělou americkou tvorbou těch dob.

Zdroje: Kinotip2, Wikipedia, SortirAParis