Za Husáka byl ukázkou prestiže. Dnes má tahle dekorace z obýváků cenu až 50 tisíc korun

V období normalizace byly v domácnostech typické různé kusy nábytku i dekorací. Za jednu, kterou jsme mohli vidět v mnoha dobových seriálech, lze získat i několik desítek tisíc korun. 

Během normalizace nebyla nabídka pro vybavení bytů nijak pestrá. A tak se stávalo, že to ve většině domácností vypadalo podobně. Drobnou dekorací, na kterou padal prach, byly porcelánové figurky. Ty se stávaly nedílnou součástí obývacích stěn. Nejčastější byly labutě, srnky, baletky nebo různé romantické výjevy. Ve vitrínách si ženy rády vystavovaly broušené vázy, skleničky či mísy. Takové nádobí se šetřilo na okázalé události.

Normalizaci si nešlo představit bez háčkovaných deček

Pod vázami, televizory či telefony byly umístěny háčkované dečky. Na zdech sice mohly viset obrazy, ale nebylo nijak neobvyklé, že se na nich v 70. a 80. letech minulého století objevovaly také koberce. Ty sloužily jako dekorace i tepelná a zvuková izolace v panelákových bytech. V minulosti stejně jako dnes bylo oblíbené i makramé. Ručně vázané závěsné dekorace a držáky na květináče byly hitem moderních domácností.

V každém obývacím pokoji byla stěna

Pokud bychom hledali jeden druh nábytku, který byl pro období normalizace nejtypičtější, byla by to obývací stěna. Masivní sestava skříněk obvykle zabírala celou stěnu obýváku. Kromě úložného prostoru obsahovala i bar, knihovnu a různé vitrínky na dekorace. V mnoha domácnostech jako ozdoba stály i designové lampy od československých návrhářů. 

Osvětlení mohlo za Husáka zvýšit prestiž rodiny

U světel ještě zůstaneme. Jedinečným doplňkem, který byl součástí mnoha domácností, byly i křišťálové lustry. Pro mnoho rodin byl v období Husákovy vlády křišťálový lustr známkou prestiže a určitého společenského postavení. Často visel nad konferenčním stolkem v obývacím pokoji, v jídelně nebo v pokoji, který se používal při návštěvách.

Typické byly lustry se zlacenou nebo mosaznou kovovou částí, několika rameny se žárovkami připomínající svíčky nebo bohatě zdobené ověsy z broušeného skla. Většina lustrů pocházela z výroby ze severních Čech. Tradiční výroba jedné z nejznámějších firem sahala až do 18. století.

Dnes může mít hodnotu od několika stovek až po desítky tisíc korun

Většina lustrů, které se nacházely v československých rodinách, pocházely z domácí výroby. Hodnota těch ze 70. a 80. let minulého století se pohybuje okolo několika tisíc korun. Pokud ale doma máte zachovalý a velký lustr, který není nijak poškozen a má kompletní počet ramen, získat od sběratelů můžete i několik desítek tisíc. Vzácnější kusy od významných výrobců mohou stát i 50 tisíc Kč.

Československé seriály jsou přehlídkou normalizačních bytů

Přehled klasického normalizačního vybavení domácností lze vidět v mnoha dobových filmech a seriálech. Interiéry bytů i kanceláří jsou zachyceny například v detektivním seriálu Třicet případů majora Zemana. Dalším normalizačním seriálem je Plechová kavalerie. Přestože se odehrává převážně na venkově, lze v ní zahlédnout i dobové interiéry. Řada domácích scén, které jsou typické pro 80. léta, se objevuje i v seriálu Sanitka či v Nemocnici na kraji města.

Ne každý z lustrů má vysokou hodnotu

Pokud doma máte křišťálový lustr a chcete zjistit jeho hodnotu, lze se orientovat podle několika kritérií. Nejjednodušší variantou je oslovení sběratele, základní zjištění hodnoty ale zvládnete i doma. Nejcennější bývají lustry s broušenými křišťálovými ověsy. Kvalitní ověsy na světle vytvářejí duhové odlesky, mají ostré a přesné hrany výbrusu a jsou chladné na dotek. Konstrukce kvalitních lustrů bývá z mosazi, bronzových slitin nebo z masivních kovových dílů. Pokud některá část lustru chybí, výrazně snižuje jeho konečnou cenu.

Křišťálové lustry byly v 80. letech ukázkou prestiže v mnoha domácnostech. Ten, kdo je má doma dodnes, na nich může poměrně dobře zbohatnout. Některé kusy mají hodnotu i několik desítek tisíc korun. Lákalo by vás mít nějaký takový kousek doma?

Zdroje: Csfd.cz, Antikdepot.cz, Klasicke-kristalovelustry.cz