Naši dědečkové si u nich ohřívali ruce. Dnes je to retro perla s cenou, ze které se tají dech

V mnoha českých chalupách dodnes stojí v rohu světnice mohutný kus. Jako děti jsme se o něj zády opírali po návratu z mrazu, babičky na něm sušily mokré ponožky a děda si u něj večer ohříval ruce nebo podřimoval s novinami na klíně. 

Když se dnes v médiích mluví o sběratelských pokladech, většinou padnou vinylové desky, hodinky nebo staré mince. Poslední roky ale ukazují, že skuteční milovníci starožitností hledají čím dál neobvyklejší kousky. 

Ve staré chalupě to voní jinak než kdekoli jinde. Je to směs syrového dřeva, vlhkého zdiva a zvláštní vůně, kterou člověk pozná, ale těžko ji popíše. Otevřete dveře do světnice a tam stojí, v rohu u okna, mohutný zdobený kus, na kterém se loupe barva. Tyhle dobové interiéry nemají s dnešními sterilními obýváky plnými nábytku vůbec nic společného. 

Původ sahá až do středověku

Už ve 13. století se na české hrady a zámky dostávaly první kusy tohoto typu, ale tehdy si je mohla dovolit výhradně šlechta a bohatí měšťané. Běžný člověk musel počkat ještě několik staletí, než se tyto předměty rozšířily i na venkov. 

Zhruba od 18. století se začaly objevovat v chalupách po celých Čechách a Moravě a během pár generací se bez nich v chalupách prakticky nedalo fungovat. Než přišla průmyslová revoluce, všechno se vyrábělo ručně, od základních materiálů až po ty nejjemnější ozdobné prvky. 

Řemeslníci si s nimi dávali záležet, každý detail vznikal ručně a zabral spoustu času. A pak přišel přelom 19. a 20. století. Období, kdy svět designu ovládl umělecký směr, který miloval přírodu, jemné křivky a květinové motivy. Byla jím secese, během níž vznikly možná ty nejhezčí kousky. 

Často jsou ještě funkční, krásné a dobové

Jde o stará kachlová kamna, konkrétně ta secesní, která vznikala především v první polovině 20. století. O ty překrásně zdobené, barevnými kachličkami obložené kolosy, u kterých si naši dědečkové hřáli ruce po návratu z pole a babičky u nich nechávaly kynout těsto na koláče. 

Na aukcích se dnes secesní kamna prodávají za částky v řádech desítek až stovek tisíc korun, přičemž ty nejzachovalejší kusy klidně překročí hranici čtvrt milionu. Vzácné exempláře putují k zahraničním sběratelům, kteří za ně zaplatí ještě víc.

Na secesních kamnech je řemeslná kvalita vidět na první pohled. Každý kachel byl vyráběn z kvalitní keramiky, ručně malovaný nebo originálně zdobený. V té době frčely motivy květin, popínavých rostlin a jemných geometrických vzorů. Navíc se zachovalo relativně málo kompletních kusů v dobrém stavu, což samozřejmě žene cenu vzhůru.

Postupně se z nich stává i zajímavá investice, ze které se tají dech

Na rozdíl od obrazu vám kamna v zimě skutečně vytopí celou světnici. Zkuste to s akciemi na burze, ty vám v lednu teplo nedodají, i kdybyste si z výpisů udělali rádoby deku.

Lidé čím dál častěji skupují staré filmové plakáty, retro hračky, ba dokonce i cédéčka z devadesátek. A kachlová kamna se k těmto cennostem ochotně přidávají. Ústřední topení bylo tehdy symbolem pokroku, kdo topil v kamnech, byl považovaný za blázna. A teď se spousta těchto posměváčků snaží kamna sehnat zpátky. 

Na co si dát pozor, když kamna kupujete

Pokud vás teď napadlo proběhnout půdu u babičky nebo projet inzeráty na bazarech, mám pro vás pár praktických rad. Kamna se skládají z desítek jednotlivých kachlů a stačí, aby chyběl jeden, a hodnota celého kusu výrazně klesne. Stav glazury a zdobení rozhoduje o ceně podobně jako u starožitného porcelánu. Praskliny, odštípnuté kousky nebo vybledlé barvy znamenají nižší cenu.

Máte doma nebo na chalupě stará kachlová kamna? 

Zdroje: drevostavitel.cz, stoplusjednicka.cz, cs.wikipedia.org