Fanoušci Babího léta mají zlomená srdce. Ve věku 86 let odešel oblíbený herec a zanechal po sobě prázdno

Bylo mu 86 let, hrál do poslední chvíle a ze světa odešel tak, jak si to celý život přál, jeho smrt tehdy ale zaskočila celý národ. A jedna věta, kterou pronesl v televizním seriálu, zlidověla natolik, že ji dodnes používáme, aniž bychom tušili, odkud pochází.

Bylo jaro, brzy ráno a na sociálních sítích se začala šířit zpráva, která mnohým lidem vyrazila dech. Nikdo to nečekal, nebo pokud ano, nechtěl si to představit.

Ještě před pár měsíci herec totiž stál na jevišti a hrál, jako by mu bylo o třicet let méně. Diváci tehdy neměli ani tušení, že se dívají na jedno z jeho posledních představení.

„Věděl to Standa a věděli jsme to i my,“ napsalo tehdy divadlo, kde působil, na sociální síti. „Věděli jsme to od poloviny prosince, kdy hrál svoje poslední představení a vůbec mu nebylo dobře.“

Muž, který si vybral herectví už jako kluk

Narodil se 5. května 1932 v podkrkonošské Jilemnici a na jeviště se poprvé postavil už ve svých pěti letech. Bylo to v ochotnickém představení Prodané nevěsty, kam ho přivedli rodiče, kteří sami patřili mezi nadšené ochotníky.

Vystudoval pražskou DAMU ve třídě Vlasty Fabianové, poté prošel divadly v Hradci Králové, kde hrál dvanáct let, dalších dvacet dva let strávil v brněnském Divadle bratří Mrštíků a spolupracoval také s loutkovým divadlem Radost. Zároveň ještě učil na brněnské konzervatoři, kde mezi jeho žáky patřili mimo jiné Oldřich Kaiser, Dagmar Veškrnová nebo Libuše Šafránková. Práci pedagoga musel poté z politických důvodů ukončit.

Větší slávy se ale dočkal až po svých padesátých narozeninách.

Role, kvůli které mu diváci říkali jinak než vlastním jménem

Když v roce 1985 ztvárnil poštmistra Josefa Pumplného, přezdívaného Srágorka, v seriálu Karla Kachyni Vlak dětství a naděje, ještě netušil, že si tím vyslouží místo v srdcích celé generace televizních diváků.

Jeho hláška „To bude nějaká kapitální békovina“ zlidověla natolik, že ji řada Čechů používá dodnes, aniž by tušili, kdo ji vlastně pronesl. Takže pokud to říkáte i vy, protože to třeba znáte od rodičů, už víte, kde k této hlášce přišli oni.

V roce 2001 se mu naskytla role, která mu dokonce vynesla Českého lva. Hrál postavu Edy po boku Vlastimila Brodského a Stelly Zázvorkové v hořké komedii Babí léto.

Mimo to se objevil také v populárních českých seriálech jako Bylo nás pět, Četnické humoresky, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, Ulice, Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek a mnoho dalších.

Vidět jste ho mohli i v dokumentárních pořadech jako Příběhy slavných, Die Deutschen nebo 13. komnata. Také si zahrál v hudebních videoklipech Michala Hrůzy. A z dětských let si jej můžete pamatovat jako kouzelného dědečka z Kouzelné školky.

Odešel pokojně, v rodinném kruhu

Od roku 1994 byl Stanislav Zindulka členem souboru pražského Činoherního klubu, kde zůstal až do své smrti. Získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství i cenu za přínos českému humoru.

Byl to milý, laskavý muž, který se na vše díval s optimismem. A ačkoliv ho diváci neznali naživo, měli ho rádi z jeho rolí, kterými ukazoval úplně prostou lidskost.

Měl své životní motto, kterého se držel: „Lepší se utahat, než zrezivět.“ A přesně tak žil, byl aktivní, pracující, nikdy ne otráveně unavený svým vlastním řemeslem.

Oblíbený český herec zemřel 14. března 2019 ve věku 86 let v Praze v rodinném kruhu poté, co se vrátila nemoc, kterou již prodělal, pravděpodobně v kombinaci se zápalem plic. Plakali nejen fanoušci Babího léta. Kolegové na něj vzpomínali jako na laskavého člověka, který si nikdy nestěžoval a i přes svůj věk a dosaženou slávu si nikdy nehrál na hvězdu.

Jaká je vaše oblíbená role Stanislava Zindulky?

Zdroje: csfd.cz, zeny.iprima.cz, idnes.cz