Vypátrali jsme hrad z filmu Ať žijí duchové: Jedna z jeho nejslavnějších částí ve skutečnosti nikdy neexistovala

Když jsem jako dítě sledoval Ať žijí duchové!, vůbec mě nenapadlo přemýšlet, kde ten slavný hrad vlastně stojí. Pro mě to byl jednoduše Brtník. Místo, kde straší rytíř, pobíhá Leontýnka, děti se snaží zachránit staré zdi a nakonec všechno dopadne tak, jak má. Až mnohem později mi došlo, že se tam dá normálně zajet. A ještě větší překvapení přišlo ve chvíli, kdy jsem si prohlédl současné fotografie. Něco okamžitě poznáte, něco hledáte očima docela dlouho a pak je tu jedna věc, která vás možná překvapí úplně nejvíc.

Od premiéry filmu už uplynulo 49 let. Pohádkový muzikál Oldřicha Lipského vznikl v roce 1977 a dodnes patří k těm filmům, u kterých stačí slyšet několik tónů a člověku se okamžitě vybaví Tomáš Holý, Jiří Sovák nebo Leontýnka v podání Dany Vávrové. Jenže skutečný hrad si žil vlastním životem dávno před filmem a žije si ho i dnes. Protože vypadá úplně jinak, než si ho pamatujete z televize.

Jeho hledání přitom není vůbec složité.

Hrad Brtník skutečně existuje

Filmové pátrání nás zavede nedaleko Rakovníka. Slavný Brtník se ve skutečnosti jmenuje Krakovec a rozhodně nejde o nějakou kulisu, kterou po natáčení filmaři rozebrali. Je to skutečná gotická památka s historií sahající dávno před dobu, kdy po jejím nádvoří běhal Tomáš Holý.

Když se na Krakovec podíváte dnes, řadu míst poznáte během několika sekund. Pořád tu stojí kamenné zdi, zachovala se část paláce a můžete projít i prostory, které se objevily ve filmových záběrech. Pokud si ale pamatujete hlavně závěr pohádky, možná si řeknete: Počkejte, tady přece něco chybí.

Chybí. A není toho málo.

Ve filmu děti společně s duchy a skřítky hrad opraví. Přibývají krovy, opravují se zdi a celá stavba postupně získává mnohem honosnější podobu. Právě tady ale zapracovala filmová magie. Například střecha byla na hrad přidána pomocí triku. Krakovec ji totiž neměl ani během natáčení. Jinými slovy, pokud dnes přijedete a budete hledat známou podobu opraveného Brtníku ze závěru pohádky, nenajdete ji. Nikdy tam ve skutečnosti nebyla.

Některá místa byste ale poznali okamžitě

Největší nostalgie přichází při porovnávání detailů. Dohledali jsme například místo v mírně skalnatém svahu nad Šípským potokem, kudy se kluci vydávají směrem k hradu. Dochoval se také kopec, po kterém Tomáš Holý s Davidem Vlčkem běželi splnit svůj úkol a podepsat se večer v hladomorně.

Stejně tak můžete hledat schodiště, po kterém oba mladí herci kráčeli. A mimochodem, stejné schody se později objevily také v pohádce Princ a Večernice. To jsou přesně ty okamžiky, kdy člověk stojí na obyčejném kamenném schodu a najednou mu dojde, kolik známých tváří tudy prošlo před ním.

Změnilo se samozřejmě i okolí. Například u scény pod hradem, kudy jede Hradní střela, si všimněme, že krajina u Šípského potoka už nevypadá úplně stejně. Zajímavý je také prostor zahrady pod hradem. Ve filmu působí některé záběry tak, jako by se odehrávaly přímo vedle zříceniny, ve skutečnosti bylo místo dál a část plotu i dalších prvků tvořily kulisy.

Jednu velkou změnu filmaři naopak nikdy neviděli

Pokud by se herci na Krakovec vrátili dnes, všimli by si také dřevěného mostu vedoucího do areálu. Ten má historickou podobu, ale jde o novodobou konstrukci. Podle oficiálních stránek hradu vznikal mezi lety 2001 a 2005 za použití tradičních tesařských postupů a byl dokončen v květnu 2005. V době natáčení pohádky tedy současný most ještě neexistoval.

Samotný Krakovec je zajímavější, než by jeden čekal. Založen byl roku 1381 Jírou z Roztok, významným dvořanem Václava IV. Nešlo původně ani tak o nedobytnou vojenskou pevnost jako spíš o mimořádně pohodlné a reprezentativní sídlo. Na svou dobu šlo o luxusní stavbu, která se komfortem mohla poměřovat dokonce s královskými hrady.

Hrad také dost pamatuje. V roce 1414 zde před cestou na koncil v Kostnici pobýval Jan Hus. Roku 1783 hrad zasáhl požár, po kterém už dřevěné části nebyly obnoveny. V roce 1855 se zřítila velká část kaple a o několik desetiletí později bylo východní křídlo dokonce strženo dynamitem.

„Před odjezdem do Kostnice zde kázal také Jan Hus,“ konstatuje web iDNES.cz.

Pohádka se netočila jen tady

Jako dítě jsem si myslel, že obec pod hradem musí ležet hned za první zatáčkou. Ani to ale není pravda. Filmaři si svůj svět poskládali z několika různých míst.

Část scén vznikla v Novém Kníně. Na tamním náměstí Jiřího z Poděbrad například děti sledují jednání o budoucnosti hradu a projíždí tudy také Hradní střela. Samoobsluha, kam děti vyrážejí pro pribiňáčky, se zase nacházela v Mníšku pod Brdy. Scéna u hajného se dřevem na opravu krovu vznikla u hájovny Baba v Malém Chlumci.

Krakovec dnes není tak honosný, jak si možná Brtník pamatujeme z konce Ať žijí duchové!. Nemá onu filmovou střechu a skřítkové se o něj po večerech zřejmě také nestarají. Stačí ale projít nádvořím, sejít ke schodům nebo se podívat na zdi a okamžitě si začnete zpívat známé melodie.

Navštívili jste jiné filmové místo, které na vás dýchalo nostalgií?

Zdroje: filmovamista.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org