Nebojte se říct dětem, že jim drahý telefon nekoupíte, i když ho mají všichni spolužáci. Psychologové vysvětlují proč

Děti v dnešní době dokážou na rodiče pořádně tlačit. Začíná to předškoláky, kteří chtějí nejnovější hračky, které vidí v televizi, a pokračuje to školáky, kteří přijdou s tím, že chtějí nový telefon. Když ho navíc mají všichni spolužáci, dokážou být děti opravdu urputné. Rodiče pak musí volit mezi tím, aby dítě nebylo vyčleněno, a tím, co je výchovné. Podle psychologů jim na to ale nemusíte hned kývnout. Naopak jim tím můžete pomoci.

Koupit dětem všechno, o co si řeknou, není vždy správná cesta. Nebojte se tedy říct dětem, že jim drahý telefon nekoupíte, i když ho mají všichni spolužáci.

Ve třídě se spouští dominový efekt

Většina rodičů už se s tím setkala. Dítě přijde ze školy domů a najednou nutně potřebuje něco koupit, protože to mají všichni ostatní. U hraček si dítě za chvíli najde nějakou jinou, kterou potřebuje. Jakmile ale přijde s tím, že chce nový telefon, pro rodiče je to trochu boj.

Dříve, když telefony teprve začínaly, bylo to jen zařízení, kterým jste rodičům zavolali, že jste doma. Během let se z něj ale stala nepostradatelná součást výbavy moderního dítěte. Tehdy postavení určovalo značkové oblečení, dnes jsou to mobily. Děti sledují značku, model nebo jakou má výbavu a porovnávají se, kdo má lepší.

V tu chvíli se ale rodiče dostávají do celkem nepříjemné situace. Na jednu stranu vědí, že dítě telefon potřebuje, aby o něm měli přehled a aby mohlo být v kontaktu s kamarády. Na druhou stranu mu k tomu ale stačí levnější model, a ne raketa za desítky tisíc. Když do toho ještě dítě přihodí větu: „Mají ho všichni,“ přichází ještě pocit viny, že ho to vyčlení z kolektivu.

Pocit, že by jejich dítě jako jediné něco nemělo, je často tak silný, že rodiče ustoupí. Nechtějí, aby byli za ty „zvláštní“, nebo dokonce „chudé“. Také výzkumy potvrzují, že to není jen pocit. Ukázalo se, že při koupi prvního mobilu hodně rozhoduje sociální tlak. Někteří rodiče to dokonce nazvali dominovým efektem. Jakmile s něčím přijde jeden, ostatní nechtějí být pozadu.

Porovnávání je zabijákem štěstí

Není žádnou novinkou, že děti chtějí to, co mají ostatní. Kdysi to byly značkové boty nebo nejnovější hračka, dnes už se k tomu přidal i telefon. Rozdíl je ale v tom, že telefon je ovlivňuje mnohem více než oblečení. Mobil mají přišpendlený k ruce a navíc na něm dělají to, co všichni.

Přesně tady se ale objevuje začarovaný kruh. Koupíte dítěti telefon. Bude ho mít chvíli a po pár měsících přijde spolužák s novým modelem. Domino padá a postupně ho má celá třída. A najednou telefon vašeho dítěte už pro něj není zajímavý, protože chce novější.

Na diskusním fóru Reddit se objevil příspěvek o tom, že chytrý telefon pro desetileté dítě je nesmysl. Někteří v reakcích souhlasili, jiní se na to dívali i z druhé strany. Uživatel Travisc123 například napsal:

„Ve skutečnosti je pro nás těžší říct ne, když jsme v autobuse obklopeni dětmi s chytrými telefony a ona je jediná, kdo ho nemá.“

Není to ani tak otázka technologií, ale spíš psychologie. Člověk se přirozeně srovnává s ostatními a nejvíc se to děje právě v dospívání. V době sociálních sítí je to o to horší, že se všichni porovnávají s celým světem. Člověku to pak může zkazit náladu nebo mu klesne sebevědomí.

Problém nemusí být jen v telefonu

Spousta rodičů má pocit, že za vším stojí právě ten proklatý telefon. V reálu je to ale často úplně jinak. Největším problémem jsou důsledky, které nastávají v případě, že telefon je pro dítě středobodem vesmíru. Pro děti je mobil dobrý sluha, ale zlý pán. Díky němu jsou pod kontrolou rodičů a mohou si rychle zjišťovat informace.

Jakmile se ale dítě stává závislým, doprovází to řada problémů. Výzkum ukázal, že u takových dospívajících se častěji vyskytly deprese, obezita nebo nedostatek spánku. Tady souvisí všechno se vším a z dobře myšleného nápadu se stává osudová chyba.

Existuje několik důvodů, proč ho nekupovat

Podle psychologů existuje hned několik důvodů, proč je dobré říci dítěti „ne“. První je ten, že se dítě naučí odolávat tlaku okolí. Když totiž dítě zjistí, že může mít jiný telefon než ostatní, a přesto zůstat součástí kolektivu, je to zkušenost k nezaplacení.

Druhým důvodem jsou základy finanční gramotnosti. Dítě se naučí vnímat hodnotu peněz a rozezná, kdy něco jen chce a kdy to opravdu potřebuje. Když mu rodiče telefon koupí jen proto, že ho mají všichni, bude mít pocit, že okolní tlak je důvodem k utrácení.

Třetím důvodem je neustálá potřeba se srovnávat. Porovnávání se s ostatními je totiž nekonečný příběh. Když už máte pocit, že jste se někomu vyrovnali, přijde někdo lepší než vy a jste zase na začátku. Takhle dítě přijde na to, že se vlastně nic tak strašného nestane, když bude mít horší model telefonu.

Zlatá střední cesta vítězí

Rozhodně to neznamená, abyste dětem zakazovali všechno. Žádný extrém není správný. Často stačí jen najít kompromis. U telefonu to může být jiný model nebo zděděný mobil po rodičích. S vidinou toho, že jednou dítě dostane dražší model, jsou spokojené obě strany.

Nejlepší cestou je neříkat dítěti, že je telefon špatný, ale vysvětlit, že svět nestojí na tom, aby mělo nejnovější model. Někdy je výchovnější říci „ne“, než ustupovat kvůli ostatním. Dětem to dá do života mnohem více než drahý telefon. V kolika letech jste dostali první telefon?

Zdroje: pmc.ncbi.nlm.nih.gov, apa.org, discovery.ucl.ac.uk